18 C 294/2025-15 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit ji 17 624 Kč z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru ze dne 15. 3. 2023 č. , hodnota, a ze dne 26. 2. 2023 č. , hodnota, . Těmito smlouvami právní předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) poskytnul žalované spotřebitelský úvěr ve výši 26 000 Kč a 10 000 Kč, žalovaný měl vrátit úvěr ve formě 12měsíčních splátek á 3 964 Kč resp. 6měsíčních splátek á 2 196 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr včetně souhrnného poplatku a pojištění, žalobkyně však požadovala toliko vrácení poskytnuté jistiny po započtení zaplacených částek, tj. částky 9 500 Kč a částky 8 876 Kč, které žalovaný zaplatil. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky, jež tvoří předmět tohoto řízení, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 na žalobkyni.2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z listin předložených žalobkyní zjistil soud skutkový stav shodný se skutkovým stavem popsaným v žalobě.5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle ustanovení § 2991 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Protože žalovaný z půjčené částky 26 000 Kč a částky 10 000 Kč uhradil toliko 9 500 Kč a 8 876 Kč je povinen zbývající poskytnuté plnění ve výši 16 500 Kč a 1 124 Kč vrátit. Soud proto žalobě co do jistiny dluhu v celém rozsahu vyhověl.7. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 624 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.