11 C 332/2025-26 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 19 732,87 Kč s příslušenstvím z titulu nesplnění povinností ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 13. 1. 2024, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč.2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, po celou dobu řízen zůstal procesně nečinný.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud provedl důkaz smlouvou o půjčce ze dne 13. 1. 2024 (návrh na uzavření, akceptace návrhu), [číslo] včetně přílohy, obchodními podmínkami, produktovými podmínkami, ceníkem produktů a služeb pro soukromé osoby, protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta, výpisem z účtu, výpisem minutové půjčky, prohlášením o okamžité splatnosti ze dne 16. 12. 2024, smlouvami o postoupení pohledávek, oznámeními o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou ze dne 9. 5. 2025 včetně seznamu odeslaných předžalobních výzev a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovaný uzavřeli dne 13. 1. 2024 smlouvu o půjčce [číslo] kde se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku splatit 30 měsíčními splátkami ve výši 1 158 Kč (včetně měsíčního poplatku za pojištění 94 Kč), úrok činil 39,9 % ročně, RPSN 48,06 % (ze smlouvy o půjčce [číslo] návrh na uzavření, akceptace návrhu). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 13. 1. 2024 na jeho účet částku 20 000 Kč (z výpisu z účtu, výpisu minutové půjčky). Vzhledem k tomu, že žalovaný přestal plnit dohodnuté splátky dluhu, na dluh zaplatil celkem částku 6 865,43 Kč, právní předchůdkyně žalobkyně využila svého oprávnění a dopisem ze dne 16. 12. 2024 úvěr zesplatnila, současně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu v té době ve výši 23 330,81 Kč (z prohlášení o okamžité splatnosti ze dne 16. 12. 2024). Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené dne 26. 3. 2025 mezi [právnická osoba] a.s. a společností [právnická osoba] a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 4. 2025 mezi žalobcem a [právnická osoba] a.s. došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni (z rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne 13. 12. 2023, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 3. 2025 včetně seznamu postoupených pohledávek, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 4. 2025). Postoupení bylo žalovanému oznámeno (z vyrozumění o postoupení pohledávky ze 17. 4. 2025 a 22. 4. 2025, oznámení o postoupení pohledávky z 9. 5. 2025). Dluh k datu podání žaloby činil na jistině úvěru částku 18 170,87 Kč, kapitalizovaném smluvním úroku 3 385,37 Kč, kapitalizovaném úroku z prodlení ve výši 212,57 Kč a na dlužných poplatcích 1 562 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván ke splnění dluhu v dopise zástupce žalobkyně ze dne 9. 5. 2025 (z výzvy k úhradě dluhu ze dne 9. 5. 2025 včetně seznamu odeslaných předžalobních výzev ze dne 12. 5. 2025).5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:6. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Dle § 2001 občanského zákoníku lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.9. Dle § 2004 odst. 1 občanského zákoníku se odstoupením od smlouvy závazek zrušuje od počátku.10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Soud má za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne 13. 1. 2024 smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, na základě které původní věřitelka žalovanému poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit včetně dohodnutých úroků a pojištění schopnosti splácet. Žalovaný však své povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy vrátit předchůdkyni žalobkyně poskytnuté finanční prostředky v dohodnuté době řádně nesplnil a ocitl se tak v prodlení s úhradou svého závazku. Předchůdkyně žalobkyně proto využila svého oprávnění založeného smlouvou ve spojení s ustanovením § 2001 občanského zákoníku a od smlouvy odstoupila. S ohledem na uvedené vzniklo první předchůdkyni žalobkyně vůči žalovanému právo na vrácení celého nesplaceného úvěru včetně sjednaných úroků, poplatků a úroku z prodlení z dlužné částky dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Předmětná pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni platně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku, postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktivní legitimace žalobkyně je tak v předmětné věci dána. Původní věřitelka přezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru v souladu s ustanovením § 86 zák. č. 257/2016 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 185,30 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 18 170,87 Kč sestávající z částky 1 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 930 Kč ve výši 1 455,30 Kč.