14 C 3/2026-14 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 29.487,40 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalovanému ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne 14. 7. 2024.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.4. Soud provedl důkaz smlouvou o úvěru, úvěrovými podmínkami, úvěrovou zprávou, kartou klienta, ověřením bonity, výpisem čerpání, splátek a úhrad, dopisem o zesplatnění úvěru, předžalobní výzvou a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:5. Dne 14. 7. 2024 byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, u, jejíž nedílnou součástí byly Úvěrové podmínky. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši úvěrového rámce 50.952 Kč s tím, že žalovaný úvěr splatí ve splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky měsíčně spolu s úrokem ve výši 26,28 % ročně (RPSN činila 29,70 %). Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč a dále náklady na vymáhání 300 Kč/měsíc. Pro prodlení žalovaného se splácením více než dvou po sobě následujících splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce bylo sjednáno oprávnění žalobkyně úvěr zesplatnit. Žalovaný dohodnuté splátky řádně splácel do ledna 2025, v únoru 2025 se dostal s úhradou splátek do prodlení. Dopisem ze dne 13. 5. 2025 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celého úvěru, žalovaný žalobkyni dluh neuhradil. Za období trvání úvěrového vztahu vyčerpal žalovaný na úvěr celkem částku 54.952 Kč a uhradil částku 35.380 Kč. Žalobkyně vyčíslila dluh žalovaného k datu podání žaloby 25.487,40 Kč na jistině, částkou 1.500 Kč na nákladech vymáhání a částkou 2.500 Kč na smluvní pokutě. Dne 4. 6. 2025 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva.6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Podle ust. § 2001 občanského zákoníku lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.9. Podle ust. § 2004 odst. 1 občanského zákoníku se odstoupením od smlouvy závazek zrušuje od počátku.10. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.11. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně žalovaného prověřila v registrech SOLUS, NRKI a CEE a dle žalovaným sdělených údajů vypočetla maximální limit splátky. Je sice pravdou, že žalobkyně nikterak neprověřovala údaje žalovaného o jeho finanční situace (reálné příjmy, výdaje, stav prostředků na účtu), nicméně s ohledem na skutečnost, že žalovaný po dobu půl roku úvěr řádně splácel, nebylo dle názoru soudu možné považovat závěr žalobkyně o posouzení žalovaného jako osoby schopné daný úvěr splácet za nesprávný. Žalobkyně své povinnosti vyplývající ze smlouvy splnila, finanční prostředky žalovanému v rozsahu úvěrového rámce poskytovala, žalovaný však svému závazku úvěr řádně splácet nedostál, když neuhradil splátky počínaje únorem 2025. Žalobkyně proto využila svého oprávnění založeného smlouvou ve spojení s ust. § 2001 občanského zákoníku a od smlouvy odstoupila. S ohledem na uvedené vzniklo žalobkyni vůči žalovanému právo na vrácení celého nesplaceného úvěru včetně sjednaných úroků, poplatků a smluvní pokuty. Jelikož žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž úrok z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku od 15. dne po zesplatnění úvěru ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.995 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.180 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29.487,40 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.500 Kč ve výši 315 Kč.