17 C 12/2025-153 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaných 1. a 2. určení, že je dědičkou za zákona (ve třetí dědické třídě) po zůstaviteli , jméno FO, , nar. , Anonymizováno, , zemř. , datum, . Žalobkyně tvrdila, že v pozůstalostním řízení uplatňovala, že žila ve společné domácnosti se zůstavitelem v partnerském vztahu, který trval až do smrti zůstavitele. Žalovaní však tuto skutečnost zpochybnili (popřeli). Usnesením Okresního soudu v Karlových Varech z 19. 11. 2024, č. j. 30 D 1172/2023-105 bylo rozhodnuto o odkázání žalobkyně na sporné řízení, protože její dědické právo je slabší (než dědické právo žalovaných, odvozené od příbuzenského vztahu k zůstaviteli). Žalobkyně ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení (6. 12. 2024) podala žalobu na určení svého dědického práva (8. 1. 2025). Žalobkyně setrvala na svých tvrzeních z pozůstalostního řízení o trvání soužití (partnerského vztahu) ve společné domácnosti, včetně péče o společnou domácnost a existence spotřebního společenství se zůstavitelem i v posledním roce života zůstavitele.2. Žalovaní popírali, že by žalobkyně se zůstavitelem žila po dobu posledního roku života zůstavitele ve společné domácnosti. Uváděli, že žalobkyně se odstěhovala od zůstavitele přibližně tři roky před smrtí zůstavitele, kdy získala dům po svém otci (, adresa, ). Sama žalobkyně při jednání u soudního komisaře (v rámci pozůstalostního řízení) uvedla, že se od zůstavitele v uvedené souvislosti odstěhovala.3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaní jsou sourozenci zůstavitele , jméno FO, , narozeného , datum, , který zemřel , datum, .4. Mezi účastníky bylo sporné, že žalobkyně byla partnerkou (spolužijící osobou) zůstavitele v době před jeho smrtí (a že pečovala z tohoto důvodu o společnou domácnost žalobkyně a zůstavitele). Žalobkyně tvrdila existenci společné domácnosti účastníků a společnou péči o ni po dobu téměř třiceti let s tím, že partnerský vztah a vedení společné domácnosti (v domě žalobce pod adresou , adresa, ) trvaly až do smrti zůstavitele. Žalovaní tvrdili ukončení partnerského vztahu a ukončení vedení společné domácnosti v době, kdy žalobkyně získala nemovitou věc (, adresa, ) po svém otci, tedy asi tři roky před smrtí zůstavitele.5. K uvedené sporné skutečnosti označili účastníci řadu důkazů dále uvedených. Pro hodnocení důkazů (především) výslechy svědků byl významný důkaz listinou – protokolem o jednání před soudním komisařem dne 23. 4. 2024 (č. l. 55 dědického spisu), protože se při tomto jednání žalobkyně vyjadřovala ke svému soužití se zůstavitelem (a to ještě před konstatováním neshody mezi dotčenými osobami o existenci dědického práva žalobkyně soudním komisařem). Z uvedeného protokolu je zřejmé, že soudní komisař jednal se žalobkyní na základě jejího prohlášení z 26. 2. 2024, podle kterého žalobkyně a zůstavitel žili společně až do smrti zůstavitele; žalovaný 1. za sebe i žalovanou 2., kterou v pozůstalostním řízení zastupoval, uvedené prohlášení popíral. Žalobkyně se v souvislosti s konkretizací obsahu vztahu k zůstaviteli při jednání v pozůstalostním řízení vyjádřila (výslovně) tak, že se zůstavitelem nebydlela od doby, kdy získala dům po svém otci (před třemi roky), do kterého se odstěhovala; žalobkyně zmiňovala, že spolu žili jako partneři (včetně vaření a občasného přespávání žalobkyně v domě zůstavitele); kupovali některé věci společně a žalobkyně pracovala (i) na nemovitých věcech zůstavitele. Dále prohlásila, že se zůstavitelem měli oddělené peníze (byť nákupy obstarávali spolu). Takové prohlášení žalobkyně evidentně učinila před tím, než se o podmínkách vzniku dědického práva poradila s advokátem (a lze předpokládat, že takové vyjádření bylo ve své podstatě spontánní a odpovídalo poměrům zůstavitele v posledním roce před jeho úmrtím). Výslechy svědků totiž nebyly v otázce soužití žalobkyně a zůstavitele jednoznačné ve smyslu souladu výpovědi všech svědků v parametrech tohoto soužití.6. Výslechy svědků v tomto šlo rozdělit do dvou skupin podle toho, kdo uvedeného svědka označil k prokázání své skutkové verze (zda žalobkyně, nebo žalovaní). Svědci označení žalobkyní (převážně) potvrzovali, že k ukončení vedení společné domácnosti žalobkyně a zůstavitele nedošlo, svědci označení žalovanými (převážně) opak. Hodnocení výpovědí svědků bylo třeba též konfrontovat se zmiňovaným prohlášením žalobkyně při jednání v dědickém řízení.7. Svědci označení žalobkyní: Z výpovědi svědkyně , jméno FO, (obyvatelky domu , adresa, v blízkosti , adresa, ) a svědkyně , jméno FO, (sousedky z , adresa, ) vyplývalo, že žalobkyně měla v rozhodném období dvě místa pobytu, docházela (a přespávala) k žalobci (a u žalobce); svědkyně , jméno FO, před osobním kontaktem s žalobkyní telefonicky zjišťovala místo jejího aktuálního pobytu. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, (dcery žalobkyně žijící v , adresa, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, ) a , jméno FO, (zetě žalobkyně, žijícího tamtéž) vyplynulo, že jezdili na návštěvy do , adresa, ; žalobkyně měla přecházet mezi domy , adresa, a , adresa, ; soužití se zůstavitelem bylo s ohledem na zneužívání alkoholu zůstavitelem obtížné (jak uváděla svědkyně , jméno FO, ). Z výslechu svědka , jméno FO, (známého žalobkyně) vyplynulo, že při svých návštěvách žalobkyně a zůstavitele v , adresa, v rozhodném období (nejméně 1x měsíčně) věděl o tom, že žalobkyně má dům v , adresa, a stará se o něj; žalobkyně se starala o zůstavitele a soužití účastníků trvalo. Z výpovědi svědků , jméno FO, a , jméno FO, (známých zůstavitele a žalobkyně) vyplývalo, že se několikrát v posledním roce života zůstavitele setkali se zůstavitelem a žalobkyní, ti vystupovali jako pár; obdobné skutečností uváděl též svědek , tituly před jménem, , jméno FO, (známý zůstavitele a žalobkyně), který je navštěvoval (v posledním roce života 3x – 4x) u zůstavitele (, adresa, ) i u žalobkyně (, adresa, ).8. Otázka věrohodnosti svědka , jméno FO, (významu jeho výpovědi pro skutkový závěr a pro rozhodnutí ve věci) a jeho poměru k žalobkyni nebyla nijak zásadní; ostatně obsah jeho výslechu byl nekonkrétní, dopustil se i omylu týkajícího se vnitřní dispozice domu žalobce (jeho přízemí a možnosti přespání tam). Je jasné (i z fotografií předložených žalobkyní v podání z 10. 11. 2025, č. l. 112 p. v., 113), že se v určité míře zapojil do rodinného života žalobkyně a zůstavitele, zřejmě se však jednalo o dobu mimo rozhodné období (to bylo zřejmé z porovnání podoby , jméno FO, a , jméno FO, z fotografií s podobou v době řízení u soudu). Uvedené fotografie pak samy o sobě nemohly vést k vyvrácení, ale ani k potvrzení užšího vztahu mezi , jméno FO, a rodinou žalobkyně. Určitá míra zaujatosti svědkyně , jméno FO, (vůči žalobkyni) byla zřejmá již z jejího výslechu, aniž by na hodnocení její výpovědi samy fotografie něco měnily; z fotografií se zdá vyplývat, že minimálně v době pořízení fotografií nebyly vztahy uvedených svědků nijak konfliktní.9. Z výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, (pro zproštění povinnosti mlčenlivosti jako osoby realizující zdravotní služby postačoval souhlas pouze jedné osoby blízké) a z lékařské zprávy č. l. 7 z 30. 4. 2023 soud zjistil, že žalobkyně byla zůstavitelem určena jako osoba oprávněná vyžadovat (a dostávat) informace o jeho zdravotním stavu v souvislosti s diabetologickou péčí (v diabetologické ambulanci); v roce 2019 zůstavitel sdělil (v souvislosti se sdělováním informací o zdraví), že žije v partnerském vztahu s žalobkyní; uvedená informace již nebyla až do smrti zůstavitele aktualizována. Z těchto důkazů je zřejmé, že se netýkají společného soužití účastníků v posledním roce života zůstavitele (byť z nic nelze dovodit ani jeho ukončení).10. Z výpovědi žalobkyně vyplynulo, že po získání domu , adresa, pobývala (i) tam, v posledním roce života zůstavitele přespávala u zůstavitele i u sebe; zůstavitel se do , adresa, odstěhovat nechtěl. Žalobkyně se o zůstavitele starala v souvislosti se zdravotnickou péčí.11. Svědci označení žalovanými: Z výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, (manželky , tituly před jménem, , jméno FO, , přítele zůstavitele, a rekreační obyvatelky , adresa, ) vyplynulo, že žalobkyně se odstěhovala tři roky před smrtí zůstavitele do , adresa, (domu po rodičích), manžel svědkyně často do domu zůstavitele docházel , adresa, (kromě dvou ordinačních dnů v Karlových Varech), jedl se zůstavitelem u něj doma; sama svědkyně se v domě s žalobkyní nesetkávala; zůstavitel se vyjadřoval o žalobkyni jako o své bejvalce. Z výpovědi svědků , jméno FO, a , jméno FO, (obyvatel , adresa, ) vyplývalo, že žalobkyni u zůstavitele vídali jen občas (spíše se svědkům vyhýbala); svědek , jméno FO, zůstaviteli pomáhal s fyzicky náročnějšími pracemi u domu (při hospodaření). Z výpovědi svědků , jméno FO, (dcery žalobkyně), , jméno FO, (zetě žalobkyně), , jméno FO, a , jméno FO, (vnuků žalobkyně), kteří aktuálně obývají dům zůstavitele (a se kterými bylo v souvislosti s dědickým řízením uvažováno jako s budoucími vlastníky uvedeného domu) soud zjistil, že ža