12 C 230/2021-27 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení 2 000 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se společností [právnická osoba], IČO [číslo] (dále jen„ [anonymizováno]“) uzavřel dne [datum] smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. V rámci Smlouvy byl mezi [právnická osoba] a žalovaným sjednán rovněž pronájem přijímacího zařízení, konkrétně MODEM TECHNICOLOR TC7200 ED3 WIFI EMTA, sériové [číslo] (dále jen„ zařízení“). S ohledem na opakované porušení povinností žalovaným, spočívajícím v tom, že žalovaný nehradil řádně a včas cenu za poskytnuté služby, odstoupila [právnická osoba] od Smlouvy, a to dopisem ze dne 8. 12. 2015. Žalovaný se dle všeobecných obchodních podmínek zavázal vrátit zapůjčené zařízení do 7 dnů od ukončení Smlouvy, to však neučinil. S ohledem na to, že zapůjčené zařízení nevrátil, je žalovaný povinen uhradit [právnická osoba] smluvní pokutu dle ceníku ve výši 2 000 Kč. Společnost [anonymizováno] následně svoji pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně, a to dopisem ze dne 18. 3. 2019. Následně byla žalovanému prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána předžalobní výzva a to dopisem ze dne 1. 6. 2020, nicméně ani poté žalovaný ničeho na svůj dluh neuhradil. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu ustanovení § 46b písm. a) o.s.ř. a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání svým přípisem ze dne 14. 9. 2021, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný se [právnická osoba] dne [datum] podepsal smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. V rámci smlouvy byl mimo jiné sjednán pronájem přijímacího zařízení, konkrétně MODEM TECHNICOLOR TC7200 ED3 WIFI EMTA, sériové [číslo]. Žalovaný nehradil řádně a včas cenu za poskytnuté služby, v důsledku čehož [právnická osoba] odstoupila dopisem ze dne 8. 12. 2015 od Smlouvy. Žalovaný se dle všeobecných obchodních podmínek zavázal vrátit zapůjčené zařízení do 7 dnů od ukončení Smlouvy, to však neučinil. S ohledem na to, že zapůjčené zařízení nevrátil řádně a včas, je žalovaný povinen uhradit [právnická osoba] smluvní pokutu dle ceníku ve výši 2 000 Kč. Společnost [anonymizováno] však následně svoji pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně dopisem ze dne 18. 3. 2019. 5. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a dále zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích s tím, že v rámci tohoto smluvního vztahu došlo k dohodě o dodání uvedeného zařízení a platebních podmínkách a žalovaný tuto dohodu porušil, když neuhradil fakturovanou částku. Povinnost platit smluvní pokutu je vázána na porušení smluvní povinnosti (§ 2048 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle bodu 7.4 VOP účinných od 1. 1. 2014 je nutné do 7 dnů po ukončení Smlouvy, vrátil pronajaté Přijímací zařízení, a to na adresu našeho distribučního skladu: [právnická osoba], [ulice a číslo], [číslo] [obec]. Podle bodu 7.6 pokud pronajaté Přijímací zařízení není včas a v pořádku (7.4. a 7.5.) vráceno, můžeme [právnická osoba] naúčtovat smluvní pokutu dle ceníku. Podle ceníku účinného od 28. 4. 2014 činí smluvní pokuta částku 2 000 Kč, a to v případě, že přijímací zařízení není vráceno včas a v pořádku Smlouvy a čl. 7 6. VOP). 6. Mezi žalovaným a [právnická osoba] tedy byla uzavřena smlouva poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, v níž byl mimo jiné sjednán pronájem přijímacího zařízení. Společnost UPC žalovanému poskytla koncové zařízení, které žalovaný užíval, ale nehradil za něj sjednanou cenu. Společnost [anonymizováno] tedy od smlouvy odstoupila, žalovaný měl do 7 dnů od odstoupení od smlouvy vrátit zařízení, to však neučinil. S ohledem na to, že zapůjčené zařízení nevrátil, je žalovaný povinen uhradit [právnická osoba] smluvní pokutu dle ceníku ve výši 2 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek došlo v souladu s ustanovením § 1879 o.z. k postoupení. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by zařízení vrátil, nebo že by smluvní pokutu uhradil. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky za oprávněný a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit. 7. Protože žalovaný svoji povinnost nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s ustanovením § 1970 o.z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) v celkové výši 600 Kč za tři úkony právní služby: převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka s výší mimosmluvní hodnoty za jeden úkon právní služby 200 Kč a paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč k uvedeným třem úkonům právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a) a.t.), s připočtením náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když advokátka žalobkyně je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám její advokátky (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 9. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 10. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.