12 C 239/2021-16 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 2 116 Kč a zákonného úroku z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila tím, že mezi jejím právním předchůdcem [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě byl žalovanému dodávána elektřina do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný se zavázal dodanou elektřinu odebírat a uhradit za ni řádně a včas dohodnutou cenu. Elektřinu dodanou žalovanému v období od [datum] do [datum] vyúčtovala společnost [právnická osoba] fakturou s variabilním symbolem [číslo] s nedoplatkem 3 222 Kč, splatným ke dni 14. 6. 2018. Předchůdkyně žalobkyně dále žalovanému vyúčtovala dodanou elektřinu za období od [datum] do [datum], a to fakturou [číslo] znějící na částku 778 Kč, přičemž splatnost dlužné částky nastala dne 30. 7. 2018. Za elektřinu dodanou v období [datum] do [datum] zaslala předchůdkyně žalobkyně dodatečné vyúčtování fakturou s variabilním symbolem [číslo] na částku 1 316 Kč, splatnou dne 10. 9. 2018. Dne 13. 10. 2017 společnost [právnická osoba], [IČO] postoupila svoji pohledávku za žalovaným žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dne 16. 2. 2021. Postoupenou pohledávku žalovaný neuhradil. 2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny oprávněnému zákazníkovi, na základě uzavřené smlouvy se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému sdružené služby dodávky elektřiny, tedy dodávat sjednané množství elektřiny a zajistit distribuční služby do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Právní předchůdce žalobkyně pak následně vyúčtoval žalovanému odebranou elektřinu, jak je uvedeno výše. Dne 13. 10. 2017 postoupila společnost [právnická osoba] žalobkyni pohledávku za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16. 2. 2021 a žalovaný byl zároveň vyzván k úhradě dlužné částky. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějšcích předpisů (dále jen„ občanský zákoník“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1882 odst. 2 občanského zákoníku, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 6. Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou společnosti [právnická osoba] vznikla povinnost dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa oproti povinnosti žalovaného za dodanou elektřinu zaplatit. [právnická osoba] svoji povinnost splnila a dodanou elektřinu řádně vyúčtovala. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Předmětem postoupení byla mimo jiné pohledávka za žalovaným. Uvedenou částku proto soud uložil žalovanému uhradit, když žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by předmětnou pohledávku zaplatil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. 7. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě nedoplatku nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) v celkové výši 600 Kč za tři úkony právní služby: převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka s výší mimosmluvní hodnoty za jeden úkon právní služby 200 Kč a paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč k uvedeným třem úkonům právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a) a.t.), s připočtením náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). 10. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.