12 C 92/2021-35 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové částky 2 226,34 Kč s příslušenstvím, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se společností [právnická osoba], IČO [číslo] – nyní v důsledku fúze sloučením společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“) uzavřel dne [datum] smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. V rámci Smlouvy byl mezi [právnická osoba] a žalovaným sjednán rovněž pronájem přijímacího zařízení, konkrétně MODEM TECHNICOLOR TC7200 ED3 WIFI EMTA ([číslo]). S ohledem na opakované porušení povinností žalovaným, když nehradil řádně a včas cenu za poskytnuté služby, odstoupila [právnická osoba] od Smlouvy, a to dopisem ze dne 9. 1. 2018. Žalovaný řádně nehradil sjednanou cenu za pronajaté zařízení, konkrétně částku 70 Kč měsíčně, kterou mu [právnická osoba] (vč. ceny ostatních sjednaných služeb a souvisejících poplatků) řádně účtovala níže uvedenými daňovými doklady: daňový doklad [číslo] s datem splatnosti dne 5. 9. 2017, ze kterého je požadováno 70Kč za pronájem; daňový doklad [číslo] s datem splatnosti dne 5. 10. 2017, ze kterého je požadováno 70 Kč za pronájem; daňový doklad [číslo] s datem splatnosti dne 5. 11. 2017, ze kterého je požadováno 70 Kč a daňový doklad [číslo] s datem splatnosti dne 5. 12. 2017, ze kterého je požadována v návaznosti na dobropisování daňovým dokladem [číslo] s datem splatnosti dne 20. 12. 2017 jen ponížená částka 16,34 Kč za pronájem. Žalovaný dle všeobecných obchodních podmínek se zavázal vrátit zapůjčené zařízení do 7 dnů od ukončení Smlouvy, to však neučinil. S ohledem na to, že zapůjčené zařízení nevrátil, je žalovaný povinen uhradit [právnická osoba] smluvní pokutu dle ceníku ve výši 2 000 Kč. Společnost [anonymizováno] následně svoji pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 3. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně. 2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu ustanovení § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Žalovaný je občanem cizího státu, jedná se proto o věc s cizím prvkem, kdy soud zkoumá, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost pro jednání a rozhodnutí dané věci a jakým právním řádem se bude daná věc řídit. Žalobkyně je právnickou osobou, která má sídlo v České republice, tedy státu, který je členem Evropské unie a žalovaný je občanem členského státu Evropské unie. Pro posouzení mezinárodní příslušnosti a právního řádu, jímž se věc řídí, je proto nutno vycházet z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, které vstoupilo v účinnost dnem 10. 01. 2015. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaný má místo pobytu v České republice na adrese [adresa žalovaného]. Tím je dána příslušnost českých soudů pro projednání a rozhodnutí této věci. Podle čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení se na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Žalovaný není státním příslušníkem České republiky, má zde však své bydliště. 5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: že žalovaný se [právnická osoba] dne [datum] podepsal smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. V ní byl mimo jiné sjednán pronájem přijímacího zařízení, konkrétně MODEM TECHNICOLOR TC7200 ED3 WIFI EMTA ([číslo]). Žalovaný nehradil řádně a včas cenu za poskytnuté služby, v důsledku čehož [právnická osoba] odstoupila dopisem ze dne 7 9. 1. 2018 od Smlouvy. Dle smlouvy se žalovaný zavázal platit [právnická osoba] za poskytnutí zařízení nájemné ve výši 70 Kč měsíčně. Žalovaný konkrétně neuhradil tyto faktury: daňový doklad [číslo] s datem splatnosti dne 5. 9. 2017, ze kterého je požadováno 70Kč za pronájem; daňový doklad [číslo] s datem splatnosti dne 5. 10. 2017, ze kterého je požadováno 70 Kč za pronájem; daňový doklad [číslo] s datem splatnosti dne 5. 11. 2017, ze kterého je požadováno 70 Kč a daňový doklad [číslo] s datem splatnosti dne 5. 12. 2017, ze kterého je požadována v návaznosti na dobropisování daňovým dokladem [číslo] s datem splatnosti dne 20. 12. 2017 jen ponížená částka 16,34 Kč za pronájem. Žalovaný dle všeobecných obchodních podmínek se zavázal vrátit zapůjčené zařízení do 7 dnů od ukončení Smlouvy, to však neučinil. S ohledem na to, že zapůjčené zařízení nevrátil řádně a včas, je žalovaný povinen uhradit [právnická osoba] smluvní pokutu dle ceníku ve výši 2 000 Kč. Společnost [anonymizováno] však následně svoji pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 3. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně dopisem. 6. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a dále zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích s tím, že v rámci tohoto smluvního vztahu došlo k dohodě o dodání uvedeného zařízení a platebních podmínkách a žalovaný tuto dohodu porušil, když neuhradil fakturovanou částku. Povinnost platit smluvní pokutu je vázána na porušení smluvní povinnosti (§ 2048 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle bodu 7.4 VOP účinných od 1. 1. 2014 je nutné do 7 dnů po ukončení Smlouvy, vrátil pronajaté Přijímací zařízení, a to na adresu našeho distribučního skladu: [právnická osoba], [ulice a číslo], [číslo] [obec]. Podle bodu 7.6 pokud pronajaté Přijímací zařízení není včas a v pořádku (7.4. a 7.5.) vráceno, můžeme [právnická osoba] naúčtovat smluvní pokutu dle ceníku. Podle ceníku účinného od 28. 4. 2014 činí smluvní pokuta částku 2 000 Kč, a to v případě, že přijímací zařízení není vráceno včas a v pořádku Smlouvy a čl. 7 6. VOP). Podle ustanovení § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ustanovení § 1881 odst. 1 o. z. lze postoupit pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Podle ustanovení § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 7. Po právní stránce byla v souladu s výše uvedenými předpisy uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací s prvky smlouvy nájemní ve smyslu § 2201 a násl. o. z., a v rozsahu připojovacího poplatku s prvky smlouvy zvláště neupravené, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací, umožnit mu připojení k veřejné komunikační síti a poskytnout zařízení, a žalovaný se na druhé straně zavázal za ně platit fakturované částky, včetně nájemného za poskytnutí Zařízení. Předchůdkyně žalobkyně postoupila uplatňované nároky na žalobkyni. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě těchto částek nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobkyni (resp. předchůdkyni žalobkyně) nezaplatil nájemné za poskytnuté zařízení, ani nezaplatil připojovací poplatek, ačkoli výše těchto položek byla zcela konkrétním způsobem sjednána přímo ve smlouvě, kterou žalovaný podepsal, soud shledal žalobu v tomto rozsahu důvodnou a žalobě vyhověl. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo v souladu s ustanoven