13 C 243/2019 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce dne 18. 11. 2019 zahájil řízení o odškodnění pracovního úrazu, kde se domáhal původně dvou nároků, konkrétně bolestného ve výši 13 233,50 Kč a ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti v době, kdy pobíral namísto výdělku jen nemocenskou, ve výši dalších 222 449 Kč za období od 1. 12. 2016 do 15. 2. 2018. Tvrdil, že u žalované byl zaměstnán na základě pracovní smlouvy jako údržbář technologických zařízení a dne 17. 11. 2016 v 17:30 hodin při plnění pracovních úkolů, kdy opravoval portálový jeřáb, pocítil náhle prudkou bolest v oblasti ramene a později pro bolest nemohl rukou pohybovat. Konkrétně povoloval šroubový spoj matricovým klíčem, přičemž došlo ke svalovému vypětí a zranění. V pracovní neschopnosti byl od 18. 11. 2016 do 15. 2. 2018, kdy zpočátku se léčil pro omezenou hybnost a bolestivost ramene, na jaře 2017 mu byl doporučen operativní zákrok, neboť bylo diagnostikováno poranění svalu a šlachy manžety rotátorů ramene. Operaci podstoupil 20. 6. 2017 v [anonymizováno], kde byl hospitalizován od [datum] do [datum], následně probíhala rehabilitace. 2. Bolestné zde vyčíslil žalobce s hodnotou bodu 264,67 Kč, dále avizoval, že na nemajetkové újmě bude žalobu rozšiřovat o nárok ze ztráty společenského uplatnění, kdy ještě čeká na lékařský posudek, a pokud jde o ztrátu na výdělku, pak spočítal (jak bylo později osvětleno) čistě aritmetickým průměrem za předchozí čtvrtletí před úrazem průměrný výdělek ve výši 33 867 Kč a od této částky pak odečítal měsíční nemocenské, které mu bylo vypláceno od 1. 12. 2016 do konce pracovní neschopnosti. Žalobu podal, neboť žalovaná nárok postoupila pojišťovně, ta však 4. 6. 2018 sdělila, že jej neuznává, neboť k poškození zdraví došlo pro dlouhodobé namáhání pravé ruky, a jde o obecné onemocnění – bolest ramenního kloubu. Žalobce se však do pracovního úrazu s ramenem neléčil, odmítl, že by se mělo jednat o obecné onemocnění, naopak setrval na tom, že jde o pracovní úraz a mezi jeho poraněním ramene existuje příčinná souvislost s úrazovým dějem, při kterém k úrazu došlo. 3. Podáním z 18. 12. 2019 žalobce vzal žalobu částečně zpět s tím, že hodnota bodu činí správně pro pracovněprávní nároky 250 Kč a na bolestném tak ponížil žalobu na 12 500 Kč, celkem tedy na 234 949 Kč. Řízení proto bylo co do rozdílu zastaveno. Dne 14. 9. 2020 byla žaloba dále rozšířena o avizovaný nárok na ztížení společenského uplatnění ve výši 100 000 Kč, kdy jde o 400 bodů za následky na zdraví spočívající v omezení pohyblivosti ramenního kloubu lehkého stupně, což tedy činí nárokovanou částku při hodnotě bodu 250 Kč Celkem tak byl nárok zvýšen na 334 949 Kč, když tato změna žaloby byla soudem připuštěna. Soud dále připustil i rozšíření o úroky z prodlení, kdy se žalobce domáhal 10 % ročně z částky 234 949 Kč na nárocích na bolestném po jeho snížení a ze ztráty na výdělku ode dne 12. 12. 2019 do zaplacení, neboť do 11. 12. 2019 vyzýval žalovanou stranu marně k řešení situace a zaslal jí i původní žalobu. Z později rozšířené částky pak žalobce nově nárokoval 8,25 % ročně ode dne 8. 10. 2020 do zaplacení s tím, že 30. 9. 2020 bylo žalované doručeno rozšíření žaloby a nejpozději do týdne tak mělo dojít k úhradě, což se nestalo. 4. Po poslední změně žaloby tak soud rozhodoval o nároku žalobce na 334 949 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 234 949 Kč (skládající se z 12 500 Kč bolestného a z náhrady ztráty na výdělku 222 449 Kč) ode dne 12. 12. 2019 do zaplacení a ve výši 8,25 % ročně z částky 100 000 Kč (za ztížení společenského uplatnění) ode dne 8. 10. 2020 do zaplacení. 5. Žalovaná proti žalobě brojila s tím, že žalobce byl u ní zaměstnán téměř 20 let, poslední více jak 4 roky v pozici vedoucího údržby až do doby zranění, kdy byl proškolen a seznámen s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jejichž dodržování žalovaná soustavně dodržovala a kontrolovala. Úraz žalobce byl sepsán do knihy úrazů, následně smluvní externí bezpečnostní technik pan [příjmení] sepsal hlášení, a zaslal je i na zdravotní pojišťovnu a inspektorát práce. Zhruba po roce žalovaná kontaktovala [právnická osoba], jak má dále postupovat, a dostala telefonickou instrukci, že má vyčkat po skončení DPN žalobce, a poté úraz nahlásit. Dále žalovaná uvedla, že si žalobce zranění přivodil z důvodu přecenění svých sil při běžné činnosti, a to při povolování šroubu. [příjmení] [příjmení], který s ním vykonával tu samou činnost, a je i uveden v knize úrazů jako svědek, tuto činnost, tedy povolení šroubu, provedl bez problému, a práci dokončil bez jakýchkoli zdravotních následků. Žalovaná tedy dovozovala, že činnost se dala provést bezproblémově a nebyla nijak zdraví ohrožující. Je otázkou, zda žalobce nejednal i lehkomyslně, když si vzhledem ke kvalifikaci a zkušenostem musel být vědom, že si může přivodit újmu na zdraví. Jestliže žalobce prováděl něco, co bylo nad jeho síly, anebo si zdravotní problém způsobil jinde, není důvod k úhradě, kdy za neobvyklé žalovaná označila i to, že nedošlo k obvyklému odvozu na traumatologii, ale žalobce kontaktoval svého obvodního lékaře. Žalovaná naznačovala, že úraz nesouvisí s výkonem práce, protože žalobci hrozilo i sesazení z funkce vedoucího, když při dřívější nepřítomnosti ho plně zastoupil kolega [příjmení]. Proto je žalovaná přesvědčená, že zde příčinná souvislost s vykonávanou činností chybí, neboť při běžné činnosti si tak zkušený pracovník nemůže způsobit tak závažné zranění. Dále žalovaná odkazovala na stanovisko pojišťovny a domáhala se, aby tato vstoupila do řízení. 6. Vedlejší účastnice byla soudem k požadavku účastníků vyzývána ke vstupu do řízení nejprve marně, účast odmítla. Uvedla, že stanovisko žalované dala, a že případ byl odmítnut pro neexistenci pracovního úrazu. Záznam o něm byl sepsán až 20. 2. 2018, resp. po skončení pracovní neschopnosti po údajném úrazu, a chybí lékařská zpráva či ošetření prokazující poranění bezprostředně po úrazu. Až poté, co bylo provedeno první jednání ve věci, oznámila, že do řízení vstupuje, nárok bez dalšího vyjádření toliko popřela. 7. Soud provedl až na výjimky, které budou níže zdůvodněny, důkazy navržené všemi účastníky, konkrétně záznamy pracovního úrazu zaměstnavatelem – žalovanou, jejím hlášením pracovního úrazu inspektorátu práce, potvrzením lékaře o pracovní neschopnosti žalobce, lékařskými zprávami o jeho zdravotním stavu, propouštěcí zprávou po operaci žalobce, vyjádřením pojišťovny k jeho stavu, lékařským posudkem k bodovému ohodnocení úrazu, uplatněním náhrady škody advokátkou, její výzvou pojišťovně, a to včetně doručenek, a jako svědka vyslechl spolupracovníka žalobce, který byl přítomen přímo při činnosti, u které k úrazu došlo. V řízení dále soud zadal i znalecký posudek, vyslechl znalkyni, v této souvislosti provedl i důkaz fotografiemi, rovněž pak provedl důkazy k výši mzdy žalobce a ztráty na ní, tedy jeho výplatními páskami za druhé čtvrtletí roku 2016 a potvrzením o výši vyplacených nemocenských dávek podle jednotlivých měsíců trvání pracovní neschopnosti žalobce. 8. Ze záznamu žalované o úrazu sepsaného dne 18. 11. 2016, kdy byl vyplňován pro to určený tiskopis, soud zjistil, že ve výrobní hale žalované, při práci na portálovém jeřábu, kdy se jednalo o pravidelné pracoviště žalobce, se mu stal pracovní úraz, pro který je ode dne sepisu záznamu v pracovní neschopnosti. Úraz se stal dne [datum] v 17,30 hod., poté, co žalobce odpracoval v ten den 10,5 hodiny. Jedná se o zaměstnance v pracovním poměru, který trvá více jak 22 let. V popisu úrazového děje je v tiskopisu uvedeno, že žalobce při opravě portálového jeřábu povoloval šroubový spoj matricovým klíčem, kdy při nadměrném svalovém vypětí pocítil prudkou bolest v rameni pravé ruky, později pro bolest ruky nemohl rukou pohybovat. Šetřením dle zápisu nebylo zjištěno porušení žádných předpisů, žalobce použil ochranné pomůcky, kdy příčinou bylo pravděpodobně přecenění fyzických možností, i vzhledem k věku, při povolování spoje. Zápis je podepsán žalobcem jako poškozeným, dále jako svědek zápis podepsal [jméno] [příjmení], za žalovanou jednatel společnosti (který v řízení potvrdil, že se jedná o jeho podpis) a specialista BOZP [obec] [anonymizováno]. 9. Tento záznam byl v řízení předložen ještě v podobě, kdy tiskopis byl vyplněn ručně, a to dne 20. 2. 2018, obsahově je totožný, pouze v tomto provedení je doplněno i datum konce pracovní neschopnosti, tj. že trvala od 18. 11. 2016 do 15. 2. 2018, kdy v prvním provedení únorové datum z roku 2018 schází. Oproti prvnímu záznamu z roku 2016 je navíc ještě vyplněna část E, vyjádření poškozeného, a záznam tak navíc obsahuje i text„ Při povolování šroubového spoje jsem ucítil prudkou bolest v rameni“. Podepsán je žalobce, svědek [jméno] [příjmení], a jednatel žalované (pravost svého podpisu při posledním jednání soudu rovněž potvrdil), dále pak zástupce za [příjmení] [jméno] [příjmení]. 10. Záznam (není konkretizováno který, časově však muselo jít o ten z roku 2016), byl připojen k dopisu z 5. 12. 2016, který byl rov