15 C 189/2021-133 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] se společností [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) účastnickou smlouvu [číslo] pro telefonní číslo [tel. číslo] Součástí smlouvy bylo ujednání o koupi mobilního telefonu [anonymizována tři slova] – [anonymizováno], IMEI: [číslo] (dále jen„ Zařízení“). Kupní cena byla stanovena ve výši 3 299 Kč, při převzetí zařízení bylo uhrazeno 99 Kč. Sjednané splátky činily 16 × 200 Kč. Žalovaná řádně neplnila povinnosti z výše uvedených závazků, když nehradila řádně a včas vystavená vyúčtování, předchůdkyně žalobkyně tak dne [datum] přerušila poskytování služeb žalované a dne [datum] došlo k jejich deaktivaci. Předchůdkyně žalobkyně přistoupila k zesplatnění zbývajících splátek zařízení. Žalovaná neuhradila vyúčtování [číslo] vystavené dne 26. 2. 2014 a splatné dne 13. 3. 2014, na částku 3 000 Kč, představující neuhrazené splátky zařízení. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 4. 11. 2019 přešlo oprávnění z pohledávky předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalobkyni a žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Dne [datum] uzavřela předchůdkyně žalobkyně s žalovanou účastnickou smlouvu [číslo] k telefonnímu číslu [anonymizováno] [tel. číslo], jejímž předmětem bylo zejména poskytování služeb elektronických komunikací a dalších nabízených služeb, žalovaná se za tyto služby zavázala platit sjednanou cenu. Součástí smlouvy je kupní smlouva, jejímž předmětem je zařízení [anonymizována tři slova] – [anonymizováno], IMEI: [číslo] za kupní cenu 3 000 Kč, přičemž žalovaná uhradila 99 Kč a zavázala se doplatit toto zařízení formou splátek v 16 splátkách po 200 Kč měsíčně. Žalované byly fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] a splatnou dne 13. 3. 2014, vyúčtovány dříve neuhrazené a zesplatněné splátky kupní ceny v částce 3 000 Kč (15 × 200 Kč). Na žalobkyni přešla oprávnění plynoucí z této smlouvy na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 11. 2019, uzavřené mezi žalobkyní a její předchůdkyní. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2019 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 o. z. lze postoupit pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 6. Soud věc po právní stránce hodnotil tak, že předchůdkyně žalobkyně poskytovala služby na základě účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikacích. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla v rámci jejich závazku rovněž v souladu s ustanovením § 2079 odst. 1 o. z. uzavřena kupní smlouva, kterou se předchůdkyně žalobkyně jako prodávající zavázala dodat žalované movitou věc – zařízení – a žalovaná se zavázala zaplatit sjednanou kupní cenu ve splátkách, ve druhém případě mu byla poskytnuta podmíněná sleva. Předchůdkyně žalobkyně svoje povinnosti splnila a zařízení žalované 7. Žalobkyně v řízení prokázala jak existenci pohledávky, tak i její výši, a vzhledem k tomu, že žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by splátky kupní ceny uhradila, že jí povinnost k úhradě nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti, považuje soud nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu splátek kupní ceny a doplatku kupní ceny za oprávněný a uložil žalované povinnost tuto částku žalobkyni uhradit. 8. Žalovaná se svým jednáním dostala do prodlení s placením peněžitého závazku. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 10. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.