15 C 284/2021-20 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 5 623,24 Kč a příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Bylo sjednáno, že cena elektřiny bude určena ceníkem žalobkyně platným pro dané fakturační období. Dále byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní. Fakturou s variabilním symbolem [číslo], znějící na celkovou částku 4 961,25 Kč, splatnou ke dni 17. 6. 2019, vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované v zúčtovacím období od [datum] do [datum]. Fakturou s variabilním symbolem [číslo], znějící na celkovou částku 10 929,63 Kč, splatnou ke dni 9. 6. 2020, vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované v zúčtovacím období od [datum] do [datum]. Následně žalobkyně vystavila žalované opravný daňový doklad s variabilním symbolem [číslo] ze dne 2. 7. 2020 znějící na částku 561,99 Kč za celkový objem odebrané elektřiny 0,423 MWh, splatnou ke dni 22. 7. 2020. Opravný daňový doklad v sobě zahrnuje původní fakturu s variabilním symbolem [číslo], kterou nahrazuje. Výše uvedenou fakturu s variabilním symbolem [číslo] žalovaná řádně neuhradila, proto jí žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 100 Kč za nezaplacení této faktury, a to v rámci vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne 3. 8. 2020 s variabilním symbolem [číslo]. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s tímto postupem souhlasila. Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny žalobkyně dodávala žalované elektřinu a poskytovala související služby. Účastníci si ve smlouvě sjednali také smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou dle smlouvy přesahující 10 dní. Fakturou s variabilním symbolem [číslo] vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované v zúčtovacím období od [datum] do [datum], a to s nedoplatkem 4 961,25 Kč. Fakturou s variabilním symbolem [číslo] vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované v zúčtovacím období od [datum] do [datum] s celkovým nedoplatkem 10 929,63 Kč. Tato faktura pak byla opravena fakturou s variabilním symbolem [číslo] ze dne 2. 7. 2020 znějící na částku 561,99 Kč, když v sobě zahrnuje původní fakturu a nahrazuje ji. Uvedenou fakturu žalovaná neuhradila, proto jí žalobkyně za prodlení vyčíslila smluvní pokutu ve výši 100 Kč, a to vyúčtováním s variabilním symbolem [číslo] ze dne 22. 7. 2020. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Mezi žalobkyní a žalovanou tedy byla v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou žalobkyni vznikla povinnost dodávat žalované elektřinu do odběrného místa oproti povinnosti žalované za dodanou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně svoji povinnost splnila a dodanou elektřinu řádně vyúčtovala, žalovaná však netvrdila ani neprokázala, že by vzniklý nedoplatek uhradila, že její povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu nedoplatku za dodávku elektřiny za oprávněný a uložil žalované povinnost tuto částku žalobkyni uhradit. Jelikož byla mezi účastníky pro případ porušení smluvené povinnosti, tedy pro případ prodlení žalované s platbami, sjednána smluvní pokuta a žalovaná svoji smluvní povinnost porušila, když jednu z faktur neuhradila řádně a včas, a byla v prodlení s její úhradou po dobu delší než 10 kalendářních dnů, je oprávněný rovněž nárok žalobkyně pokud jde o požadovanou smluvní pokutu. 7. Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě nedoplatku nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 623,24 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. 10. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.