15 C 332/2021-16 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 3 870,83 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] jež nabyla účinnosti dne [datum] aktivací účastnického čísla [tel. číslo], jejíž nedílnou součástí jsou Všeobecné podmínky žalobkyně. Na základě uzavřené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a zprostředkovat přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal platit sjednanou cenu za služby. Žalovaný neuhradil své závazky z následujících vyúčtování: -) vyúčtování [číslo] splatné dne 27. 7. 2019, skládající se z [anonymizováno] ve výši 835,98 Kč a SMS plateb ve výši 59 Kč -) vyúčtování [číslo] splatné dne 27. 8. 2019, skládající se ze zprostředkovatelského poplatku [anonymizováno] ve výši 3 Kč, [anonymizováno] ve výši 2 046,92 Kč a SMS plateb ve výši 59 Kč -) vyúčtování [číslo] splatné dne 27. 9. 2019, skládající se z [anonymizováno] ve výši 807,93 Kč a SMS plateb ve výši 59 Kč přičemž předmětem žalobního návrhu nejsou ceny za standardní poskytování služeb elektronických komunikací, které patří do pravomoci Českého telekomunikačního úřadu. 2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] účastnickou smlouvu [číslo] k účastnickému číslu [tel. číslo]. Na základě této smlouvy umožnila žalobkyně využívat žalovanému služby třetích stran. Žalovanému byly vyúčtovány platby za služby třetích stran společně s cenou za služby telekomunikací následujícím způsobem: -) fakturou [číslo] splatnou dne 27. 7. 2019, v částce 894,98 Kč (platby třetím stranám), -) fakturou [číslo] splatnou dne 27. 8. 2019, v částce 2 105,92 Kč (platby třetím stranám), -) fakturou [číslo] splatnou dne 27. 9. 2019, v částce 866,93 Kč (platby třetím stranám) 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o elektronických komunikacích), službou elektronických komunikací je služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 6. Soud věc po právní stránce hodnotil dle citovaného ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., když především dospěl k závěru, že částky ve výši 894,98 Kč, 2 105,92 Kč a 866,93 Kč představují cenu vyúčtovanou žalobkyní žalovanému za poskytnuté služby třetích stran, kde je dána pravomoc soudu. Žalobkyně na základě uzavřené smlouvy umožnila žalovanému využívat shora popsané služby, vyúčtovanou cenu služeb se žalovaný zavázal hradit, a žalobkyně je oprávněna vymáhat ceny těchto služeb svým jménem a na vlastní účet. Žalovaný nesporoval uzavření uvedené smlouvy a netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobkyni nezaplatil cenu za objednané služby třetích stran, soud shledal žalobu důvodnou a žalobě vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 870,83 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.