17 C 77/2021-36 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 545 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 2. 1. 2019 do 3. 5. 2019 kapitalizovaným částkou 51 Kč. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovanou uzavřela dne 1. 4. 2014 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem byl pojistný produkt„ Investiční životní pojištění.“ Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalované závazek hradit sjednané pojistné ve výši 324 Kč měsíčně. Svoji povinnost však žalovaná porušila. Žalovaná částka představuje pojistné za období od 1. 9. 2018 do 1. 1. 2019. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne ze dne 5. 5. 2021 sdělila, že měsíční pojistné v pojistné smlouvě [číslo] je vypočteno na celou dobu trvání pojistné smlouvy, kdy jsou pojistná rizika rozložena na celou dobu, na kterou je smlouva sjednána. Pokud je pojistná smlouva ukončena dříve, než je sjednáno ve smlouvě, může být dlužné pojistné odlišné od pojistného sjednaného přímo v pojistné smlouvě. Žalobkyně v tomto případě však požaduje nižší pojistné, výhodnější pro žalovanou. 2. Žalovaná se k věci samé a žalobě nijak nevyjádřila, v řízení zůstala zcela nečinná. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Po skutkové stránce dospěl soud tedy k závěru, že mezi žalobkyní jakožto právnickou osobou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti a žalovanou byla dne 28. 3. 2014 uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění od 1. 4. 2014, jejímž předmětem byl pojistný produkt„ Investiční životní pojištění.“ Z uvedené smlouvy byla žalovaná zavázána hradit sjednané pojistné ve výši 324 Kč měsíčně. Žalovaná však žalobkyni neuhradila pojistné za období od 1. 9. 2018 do 1. 1. 2019 a dluží na pojistném částku 1 045 Kč. V případě prodlení s placením si žalobkyně vyhradila právo odstoupení od smlouvy a naúčtování poplatku za ukončení smlouvy ve výši 500 Kč. Celková dlužná částka tudíž proto činí 1 545 Kč. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení. 5. Dle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle § 2782 odst. 1 o. z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2783 o. z., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Dle odst. 2 jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 2804 o. z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 6. V daném případě mezi účastníky v souladu s výše citovanými ustanoveními uzavřena pojistná smlouva, ze které žalované plynul závazek hradit sjednané pojistné. Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 2804 o. z., smlouva zanikla dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce. Za dobu do konce trvání pojistné smlouvy, má žalobkyně právo požadovat sjednané pojistné. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by žalobkyni dluh uhradila, že jí povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalované povinnost k její úhradě. 7. Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě pojistného nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a za dobu od 2. 1. 2019 do 3. 5. 2019 činí celkem 51 Kč. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 545 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zatupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.