18 C 417/2020-68 — Okresní soud v Liberci

1. Žalováno ve věci bylo [datum] s tím, že předmětem celého řízení je kromě vydání bezdůvodného obohacení a uhrazení smluvní pokuty též vyklizení nemovitosti a v této části bylo žalobě vyhověno rozsudkem z [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]. 2. Pokud jde o další předmět řízení, tak žalobce žaluje s tím, že vlastní pozemek parcelní [číslo] v k.ú. [obec], jehož součástí je stavba [adresa] a [datum] uzavřel s žalovaným, který měl do [datum] obchodní firmu [právnická osoba], smlouvu o pronájmu prostoru sloužícího k podnikání s předmětem nájmu části uvedeného pozemku o velikosti [výměra]. Výpověď byla doručena [datum] a s odkazem na čl. 6 odst. 1 a 2 Nájemní smlouvy zde započal běh výpovědní doby [datum] a skončila výpovědní doba podle § 2312 OZ po 6 měsících, tedy [datum], kdy podle § 2225 OZ je následně povinností žalovaného odevzdat předmět nájmu s přihlédnutím k obvyklému opotřebení a v této souvislosti [datum] jednatel žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] vyzval pana [jméno] [příjmení], který zastupuje při výkonu funkce jednatele žalovaného k předání, kdy výzvě byla přítomna starostka [územní celek] Ing. [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] Mgr. [jméno] [příjmení] a zaměstnankyně města Ing. [jméno] [příjmení]. Vyklizení pan [příjmení] odmítl a předmět nájmu nebyl vyklizen doposud s tím, že v této souvislosti soud dodává, že proti shora uvedenému částečnému rozsudku žalovaný podal odvolání. Žalobce pak [datum] vyzval žalovaného k odevzdání předmětu nájmu a uhradit částku odpovídající poměrné části dosavadního nájemného za každý den, kdy bez právního důvodu užívá předmět nájmu a aby byla uhrazena sjednaná smluvní pokuta dle čl. VI odst. 3 nájemní smlouvy a byla stanovena přiměřená lhůta do [datum]. 3. Žaloba tedy na základě těchto základních skutečností, kterými se již částečně soud zabýval v odůvodnění předchozího částečném rozsudku, staví na tom, že je zde bezdůvodné obohacení za užívání nepředaného předmětu nájmu, kdy bylo dohodnuto roční nájemné 6 472 Kč dle čl. VII odst. 1 nájemní smlouvy, denní částka je tedy 17,70 Kč a je zde k datu rozhodování soudu mezi [datum] a [datum] – 286 dní x 17,70 Kč, celkem tedy bezdůvodné obohacení 5 062,20 Kč, kdy v tomto smyslu došlo dvakrát k rozšíření žalobního nároku a to v průběhu řízení, tak jak nárok narůstal a toto platí i pro smluvní pokutu, kdy smluvní pokuta je v čl. VI odst. 3 nájemní smlouvy dohodnuta na 100 Kč za každý den prodlení nájemce z předání vyklizeného předmětu nájmu a je zde tedy nárok opět za 286 dní po 100 Kč, celkem tedy 28 600 Kč. 4. Žalovaný v řízení před soudem prvního stupně s vyklizením souhlasil, následně pak ale podal proti vyklizujícímu rozsudku odvolání. Pokud jde o žalované částky, tak proti těmto postavil investice do předmětu nájmu přesahující 1,6 milionu Kč, kdy při jednání [datum] bylo žalovanému dáno procesní poučení týkající se potřeby specifikace svých tvrzených investic, tedy bylo třeba doplnit tvrzení a k těmto tvrzením bylo třeba navrhnout důkazy a to v měsíční lhůtě. Žalovaný svá tvrzení v určitém rozsahu doplnil a to podáním z [datum], tedy víc jak měsíc po uvedené lhůtě, kdy v jejím průběhu nepožádal o její prodloužení. Při shora uvedeném jednání byly uváděny investice v rozsahu 1 000 000 Kč, v citovaném písemném vyjádření pak investice v rozsahu 1 643 893 Kč. K těmto investicím pak byli navrženy dva důkazy a to místní šetření a rozpočet vypracovaný [jméno] [příjmení] a byla vyjádřena snaha po smírném vyřešení finančních vztahů mezi stranami. K namítaným investicím se strana žaloby vyjádřila tak, že investice nebyly provedeny, pokud byly provedeny, se souhlasem pronajímatele. 5. Své vlastnictví k předmětu nájmu prokázal žalobce výpisem z katastru nemovitostí, uzavření smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání prokázal doložením této smlouvy, která byla uzavřena, tak jak žalobce uvádí [datum] na předmět, tak jak jej žaloba tvrdí a smlouva je na dobu neurčitou od [datum] Smlouva v sobě obsahuje roční nájemné, což je základní náležitost této smlouvy, tak jak žalobce uvádí a též písemně je zde dohodnutá smluvní pokuta opět v souladu s tvrzeními žalobce. Součástí smlouvy je pak plánek vymezující pronajatou část. Pokud jde o smluvní pokutu, tak dle ustanovení smlouvy tato nevylučuje nárok pronajímatele na vydání bezdůvodného obohacení. Výpovědí nájemní smlouvy, která byla čtena k důkazu, se soud blíže zabývat nebude, neboť tato otázka i doručení výpovědi byla řešena v shora uvedeném částečném rozsudku, ve kterém tedy soud dospěl k závěru, že nájemní vztah skončil touto výpovědí a po uplynutí shora citované výpovědní doby zde byla povinnost vyklidit a předat předmět nájmu žalovaným žalobci. 6. Žalobce dále doložil výzvu k vydání bezdůvodného obohacení a zaplacení smluvní pokuty, kdy výzva je z [datum] a nároky jsou vypočteny k datu této výzvy s tím, že dále je zde, tak jak žaloba uvádí, výzva k předání předmětu nájmu. Dále byla k důkazu čtena reakce na výzvu k vydání bezdůvodného obohacení žalovaného, ta je z [datum], nicméně nereaguje na výzvu shora uvedenou, ale na předchozí výzvu žalobce z [datum]. Z reakce žalovaného je zejména namítáno, že s výpovědí nesouhlasí a jsou uplatňovány investice. Pokud jde o tyto tak k tomu bylo čteno stavební povolení pro [právnická osoba] OK (kdy soud k tomuto uvádí, že jde o jinou právnickou osobu dle IČ, než je žalovaný) na stavební úpravy části objektu [adresa] na provozovnu na demontáž a likvidaci autovraků; stavební povolení je z [datum] s tím, že toto stavební povolení tedy předchází uzavření smlouvy, která je předmětem tohoto řízení a dále byla čtena tabulka investic do objektu, která je z r. [rok], opět tedy předchází uzavření nájemní smlouvy v tomto řízení, a právě s ohledem na tvrzení žalovaného, jeho obranu a tyto dva důkazy byl na prvním jednání tento vyzván k doplnění svých tvrzení, což učinil způsobem, tak jak bylo uvedeno shora a soud se tedy investicemi v tomto řízení nezabýval. Pokud jde o právní subjektivitu žalobce i žalovaného, tak tato byla doložena výpisem z obchodního rejstříku. 7. Pokud jde o předmět řízení, tzn., fakticky užívání, které ale není ze strany žalovaného sporováno, tak ze svědecké výpovědi Ing. [jméno] [příjmení], starostky [územní celek], bylo zjištěno, že žalovaný, tak jak žaloba uvádí, nemovitosti nepředal a nevyklidil. Dále byl vyslechnut svědek [jméno] [příjmení], který má s žalovanou společností uzavřenou smlouvu o poskytování konzultačních služeb. Svědek se dokázal obecně vyjádřit v tom, že zde proběhly nějaké investice, k tomu soud opět uvádí, že na základě tohoto právě byla uvedená procesní výzva k doplnění. Svědek dále potvrdil, že z důvodu investic nebylo placeno nájemné za trvání nájmu. Dále se svědek vyjadřoval k vzájemným vztahům v holdingu, ke kterému patří společnost žalovaná; ze svědecké výpovědi, pokud jde o předmět řízení, nic dalšího nevyplynulo, co by mělo význam pro soudní rozhodnutí v této věci. 8. Nájemní smlouva, tak jak je v ní samotné uvedeno, v případě nájmu prostoru sloužícího k podnikání je upravena v § 2302 a násl. OZ, který je ovšem speciálním ustanovením pouze v tom smyslu, že předmět smlouvy musí sloužit k podnikání, což v daném případě je splněno, a jinak se odkazuje na obecná ustanovení o nájmu, tedy ust. § 2201 a násl. OZ a zde tedy, jak bylo správně uvedeno v žalobě a citováno shora, je zde ustanovení § 2225 OZ, které dává povinnost odevzdat předmět nájmu při skončení nájmu. Otázkou skončení nájmu se soud zabýval ve shora uvedeném časově předcházejícím částečném rozsudku, ze kterého soud tedy vychází a je zde upravena, tak jak správně žaloba uvádí, šestiměsíční výpovědní lhůta podle § 2312 OZ. Pokud jde o podání výpovědi a její doručení výpovědi [datum], tak touto částí se zabýval soud v odůvodnění shora označeného částečném rozsudku, vychází se tedy z doručení výpovědi, které ani nebylo ze strany žalovaného sporováno, nicméně bylo prokázáno výpisem z poštovní relace, tedy doručení do datové schránky, šestiměsíční lhůta uplynula tak, jak žalobce správně uvádí. 9. Pokud pak jde o smluvní pokutu, tak tuto si strany dohodly v žalobě uvedeným způsobem a ve výši 100 Kč denně a to písemně v předmětné smlouvě pro případ porušení povinnosti předat vyklizený předmět nájmu a to v souladu s § 2048 OZ. Pokud pak jde o bezdůvodné obohacení, tak toto se vydává podle § 2991 OZ, neboť zde není spravedlivý důvod, pro který by nemělo být vydáno na straně žalovaného a je zde tedy majetkový prospěch bez právního důvodu, neboť zde již není titul k užívání s tím, že je soudní praxí, pokud plynule navazuje doba užívání po skončení nájemního vztahu, tak se vychází a je to nejpřesnější stanovení výše bezdůvodného obohacení, z předchozí dohodnuté výše nájmu. V tomto smyslu soud zhodnotil požadavek žalobce, pokud jde o výši bezdůvodného obohacení, rovněž jako oprávněný. 10. Žalobce tedy své nároky prokázal, prokázal jak uvedeno, že žalovanému již nesvědčí žádný právní titul k užívání předmětných nemovitostí. Bylo prokázáno, že žalovaný předmětné nemovitosti u