19 C 271/2021-22 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 4 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s původním věřitelem [právnická osoba], [IČO] (dále jen,, předchůdce žalobce“), smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum] („ dále jen smlouva“), jejíž nedílnou součásti byly [ulice] podmínky Smlouvy o úvěru. Smlouvu žalovaný uzavřel v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru spol. [právnická osoba], IČ: [číslo] (dále jen„ zprostředkovatel“), kde zároveň při podpisu smlouvy obdržel požadovanou výši jistiny úvěru v hotovosti ve výši 3 000 Kč, což stvrdil podpisem smlouvy. Na základě této smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, žalovaný se zavázal tyto vrátit spolu s příslušenstvím do 22. 3. 2019. Ve smlouvě si strany ujednaly rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení a povinnost žalovaného nahradit výdaje spojené s upomínáním podle sazebníku. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplnil řádně a včas. Tímto mu tedy vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ze splatné, avšak nezaplacené částky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020, uzavřené mezi předchůdcem žalobce a žalobcem, došlo s účinností ke dni 20. 8. 2020 k postoupení pohledávky na žalobce. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 8. 9. 2020. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 4 500 Kč, z toho nesplacená jistina ve výši 3 000 Kč, smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč, a k tomu příslušenství v představující nesplacený úrok ve výši 0 Kč a náklady za upomínání ve výši 0 Kč, a dále v podobě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 405,69 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek i upomínkou. Žalovanému byla zaslána rovněž předžalobní výzva ze dne 12. 4. 2021, přesto žalovaná částka dosud nebyla uhrazena a s její úhradou je tedy žalovaný v prodlení. 2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Žalovaný byl usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], podle § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř.“) vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení písemně vyjádřil k žalobě. Dále byl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vyzván, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. S ohledem na to, že ani na jednu z výzev žalovaný nereagoval, soud rozhodl postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Z předložených listin soud zjistil, že dne [datum] byla mezi předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru [číslo] platná a účinná ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum] Smlouvu žalovaný uzavřel v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru spol. [právnická osoba], IČ: [číslo], na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, což bylo prokázáno Žalovaný se zavázal tyto vrátit spolu s příslušenstvím do 22. 3. 2019, avšak svůj závazek neuhradil řádně a včas. Smluvní strany si v úvěrové smlouvě ujednaly rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení s úhradou dluhu a povinnost žalovaného nahradit výdaje spojené s upomínáním. Žalovaný řádně a včas neuhradil splatnou pohledávku, žalobce je tedy oprávněn požadovat rovněž smluvní pokutu z nesplacené jistiny ve výši 1 500 Kč. Celková dlužná částka činí 4 500 Kč. Náhradu nákladů za upomínání ve výši 0 a nesplacený úrok ve výši 0 Kč žalobce nárokuje jako kapitalizovaný úrok ve výši celkem 405,49 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 došlo s účinností ke dni 20. 8. 2020 k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. 5. Před podáním žaloby pak žalobce dne 15. 4. 2021 zaslal žalovanému předžalobní upomínku ze dne 12. 4. 2021, k tomuto žalobce doložil i podací lístek o zaslání písemnosti. Žalovaný na upomínku nijak nereagoval. 6. Žalobce je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimován k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.). Předmětná pohledávka byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 19. 8. 2020, s účinností ke dni 20. 8. 2020, uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne 9. 8. 2020. 7. Mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle § 2395 o.z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na základě smlouvy bylo ujednáno, že předchůdce žalobce poskytne žalovanému částku 3 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uhradit rovněž úroky a další příslušenství. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Následně tedy došlo k řádnému postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce. Žalovaný své závazky dosud neuhradil, ani jiným způsobem neprokázal jejich zánik. Soud tedy považuje nárok žalobce za oprávněný, proto uložil žalovanému povinnost tuto částku uhradit. 8. Podle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Žalovaný svůj závazek neuhradil řádně a včas, žalobce je tedy oprávněn požadovat smluvní pokutu. 9. S ohledem na to, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 100 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč. 11. Soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti soudu je známo, že žalobce v obdobných případech, tedy žalobách z titulu smluv o úvěru, využívá vzorových dokumentů, které mají stejnou strukturu a odlišují se od sebe jen v minimální míře. Z obsahu návrhu je zjevné, že jednotlivá podání žalobce jsou rozdílná pouze co do číselných údajů a identifikace žalovaného, které jsou však nezbytné pro individualizaci věci, bez níž by vůbec návrh nemohl být podán. Ostatní tvrzení zůstávají neměnná a text žaloby tak lze považovat za podaný na ustáleném vzoru. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Při vyhotovení takového podání jsou náklady obecně nižší než při právně složitějších věcech. V dané věci je tedy naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, tarifní hodnota navíc nepřevyšuje 50 000 Kč. 12. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl soud v odůvodnění rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání. 13. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.