21 C 536/2020-17 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 385,08 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně poskytla žalované [anonymizováno] transport dne [datum], když v případě prokázání přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky hradí náklady mimo jiné dopravy ošetřovaná osoba. Tyto náklady byly stanoveny ve výši dle příslušné položky vyhlášky č. 134/1998 Sb. Žalované byla po poskytnutí [anonymizováno] transportu vystavena dne 9. 1. 2020 faktura [číslo] s datem splatnosti dne 26. 1. 2020 znějící na částku 1 385,08 Kč, přičemž žalovaná ničeho neuhradila. Dále se žalobkyně domáhala paušální náhrady nákladů řízení ve výši á 300 Kč za vyhotovení a zaslání předžalobní výzvy a za vyhotovení a zaslání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, celkem ve výši 600 Kč. 2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Žalovaná byla usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], podle § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř.“) vyzvána, aby se ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení usnesení písemně vyjádřila k žalobě. Dále byla usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vyzvána, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. S ohledem na to, že ani na jednu z výzev žalovaná nereagovala, soud rozhodl postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř. 3. Z příkazu ke [anonymizováno] transportu [anonymizováno] nemocnice [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že tento byl vydán lékařem oddělení akutní interny žalobkyně k transportu žalované dne [datum] z adresy sídla žalobkyně, konkrétně akutní interny, na adresu [adresa], když jako důvod k transportu byl označen převoz na/ze záchytné stanice k ošetření a u žalované je uvedena základní [anonymizována dvě slova] (akutní [anonymizováno]). Převoz byl pak uskutečněn v době od [číslo] do [údaj o čase] hodin. 4. Z faktury [číslo] s datem splatnosti dne 26. 1. 2020 vyplynulo, že žalobkyně žalované vyúčtovala poplatek za přepravu [anonymizováno] ve výši 1 385,08 Kč. Z účtu za dopravu [anonymizováno] nemocnice [obec] ze dne 9. 1. 2020 se pak podává vyúčtování předmětného transportu. Žalovaná pak byla žalobkyní vyzvána k úhradě předmětné částky předžalobní výzvou ze dne 2. 3. 2020. 5. Žalovaná svůj dluh dosud neuhradila, ani neprokázala, že by zanikl jinak. 6. Bylo tedy prokázáno, že žalované byl žalobkyní poskytnut dne [datum] zdravotní transport z [anonymizováno] nemocnice [obec] na záchytnou stanici, když jí byla diagnostikována akutní intoxikace. V takovém případě pak náklady hradí ošetřovaná osoba. Žalované žalobkyní pak bylo dané vyúčtováno, přičemž žalovaná žalobkyni do dnešního dne ničeho na dlužnou částku neuhradila. 7. Na zjištěný skutkový stav soud tedy aplikoval ustanovení § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, podle něhož dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. 8. Požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Do prodlení s uhrazením se pak žalovaná dostala dalšího dne po splatnosti pohledávky, jež byla stanovena do dne 26. 1. 2020. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a paušální náhrady hotových výdajů řízení žalobkyně ve výši 600 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů, to je za návrh ve věci samé a za výzvu k plnění dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. 10. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. část věty před středníkem. 11. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl soud v odůvodnění rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání.