21 C 551/2020-26 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 123,83 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli Smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací, a to dne [datum] Smlouvu [číslo], dne [datum] Smlouvu [číslo], dne [datum] Smlouvu [číslo] a dne [datum] Smlouvu [číslo]. Těmito se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby uhradit sjednané ceny. Uzavřená smlouva se řídí Podmínkami služeb a zboží za zvýhodněnou cenu, Všeobecnými podmínkami pro poskytování služeb elektronických komunikací a Ceníkem, případně podmínkami jednotlivých služeb. Žalobkyně pak u soudu uplatňuje toliko svůj nárok na platby za služby poskytnuté třetími stranami, zbylou část pak u Českého telekomunikačního úřadu. Žalobkyně žalovanému po skončení každého zúčtovacího období vyúčtovávala poskytnuté služby včetně nárokovaných plateb. Žalovaný se zavázal uhradit Vyúčtování nejpozději do data splatnosti, které je uvedeno na příslušném vyúčtování. Žalovaný řádně neplnil povinnosti z výše uvedených smluv, když nehradil řádně a včas vystavená vyúčtování, na což byl ze strany žalobkyně upozorněn. Žalovaný je v prodlení s úhradou vyúčtování [číslo] za období od [datum] do [datum] splatné dne 28. 12. 2017 v částce 1497 Kč, z toho zde nárokováno 299,99 Kč (Účtovaná částka: 300), vyúčtování [číslo] za období od [datum] do [datum] splatné dne 28. 1. 2018 v částce 1652 Kč, z toho nárokováno 499,25 Kč (Účtovaná částka: 500), vyúčtování [číslo] za období od [datum] do [datum] splatné dne 28. 2. 2018 v částce 2 192 Kč, z toho zde nárokováno 324,59 Kč (Účtovaná částka: 325). Z daných vyúčtování pak žalobkyně nárokuje toliko dlužné položky týkající se platby třetím osobám. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou ze dne 25. 10. 2018, avšak do dnešního dne nebyly dlužné částky uhrazeny. 2. Žalovaný byl usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], podle § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř.“) vyzván, aby se ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení usnesení písemně vyjádřil k žalobě. Dále byli žalobkyně a žalovaný usnesením ze dne 4. 1. 2021, č. j. 21 C 551/2020-12, vyzváni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, přičemž pokud se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat jejich souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. Žalobkyně stran výzvy k souhlasu s rozhodnutím bez nařízení jednání rovněž zůstala nečinná. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací, naposledy ze dne [datum] Smlouva [číslo]. Žalovanému pak bylo poskytnuto krom služeb elektronických komunikací i zprostředkování ke službám třetích stran, když dané se žalovaný zavázal uhradit dle jednotlivých Vyúčtování. Poskytnuté služby mu byly vyúčtovány vyúčtováními [číslo] za období od [datum] do [datum] splatné dne 28. 12. 2017 v částce 1497 Kč, za platby třetím stranám účtována částka 300 Kč, [číslo] za období od [datum] do [datum] splatné dne 28. 1. 2018 v částce 1652 Kč, za platby třetím stranám účtována částka 500 Kč, [číslo] za období od [datum] do [datum] splatné dne 28. 2. 2018 v částce 2 192 Kč, za platby třetím stranám účtována částka 325 Kč. Přes upomínky na platby a předžalobní upomínku ze dne 25. 10. 2018 žalovaný dluh neuhradil, ani jiným způsobem neprokázal zánik vymáhaných pohledávek. Žalobkyně pak požaduje celkovou částku 1 123,83 Kč, jež je nižší než v předmětných vyúčtováních služeb, což je ve prospěch žalovaného a dispozičním oprávněním žalobkyně. Soud tedy považuje nárok žalobkyně za oprávněný, proto uložil žalovanému povinnost tuto částku uhradit. Příslušenství pohledávky žalobkyně nepožadovala. 5. Na zjištěný skutkový stav aplikoval soud ustanovení § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, dle kterého je platební službou provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení. Platební transakce není službou elektronických komunikací podle ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Podle ustanovení § 1746 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o. z., účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu zákona, a podle § 2079 a násl. o. z., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Žalobkyně splnila svoje povinnosti a zprostředkovala žalovanému i poskytování tzv. služeb třetích stran, tedy služeb, které nejsou službami elektronických komunikací podle zák. č. 127/2005 Sb. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty do 10 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů je splatná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta. 7. Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle vyhlášky MS č. 177/1996 Sb. Soud aplikoval § 14b vyhlášky, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobkyně opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyní podávané návrhy v druhově totožných věcech, tj. vymáhání dluhů za zprostředkování služeb od třetích osob, mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalobkyně vychází při sepisování návrhu na vydání platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalované osoby a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b. 8. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 9. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl soud v odůvodnění rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání.