22 C 197/2021-17 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se podanou žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím představující nesplněné závazky žalovaného ze smlouvy o úvěru. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], poskytl žalovanému dne 20.3.2016 částku 3 000 Kč, a to platbou na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. K uvedenému došlo v průběhu jednání o uzavření smlouvy o úvěru, žalovaný se tedy bez spravedlivého důvodu na úkor předchůdce žalobce obohatil a musí tudíž žalobci vydat, oč se obohatil. Žalobce tedy požaduje za žalovaným zaplacení pohledávky skládající se z nesplacené částky poskytnuté bez právního důvodu ve výši 3 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.8.2019 postoupena společností společnost [právnická osoba] na [právnická osoba] vries [právnická osoba], a dále smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14.8.2019 na společnost žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena. Před podáním žaloby žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 18.11.2019. 2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Z výpisu z běžného účtu předchůdce žalobce [právnická osoba] bylo zjištěno, že předchůdce žalobce zaslal žalovanému částku 3 000 Kč, a to na běžný účet č. [bankovní účet]. Platba byla označena poznámkou [číslo]. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k navrácení dlužné částky. O odeslání výzvy žalovanému pak svědčí podací lístek ze dne 18.11.2019. 5. V řízení bylo prokázáno, že žalobci vznikl nárok na bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „občanský zákoník“), podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Předchůdce žalobce zaslal bez právního důvodu bezhotovostním převodem na účet žalovaného částku 3 000 Kč. Žalovaný byl proto vyzván k vrácení mu zaslané částky dopisem ze dne 18.11.2019, na výzvu však nijak nereagoval a ničeho nevrátil. Jelikož žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaný v řízení ničeho netvrdil, vrácení částky neprokázal, bylo žalobě jako důvodné vyhověno. 6. Aktivní legitimace žalobce k vedení sporu byla prokázána platně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek (§ 1895 odst. 1 o.z.). 7. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 000 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. 9. O lhůtě k plnění proto bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.