26 C 50/2021-14 — Okresní soud v Liberci

Žalobce se domáhal zaplacení žalované částky včetně příslušenství, neboť uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalovanému, přičemž ale úvěr nebyl dále řádně splácen. Konkrétně byla dne 31. 1. 2019 uzavřena smlouva o úvěru č. [anonymizováno] [číslo]. Úvěr byl poskytnut ve výši 13 824 Kč, přičemž se jednalo o úvěr na nákup televizoru od prodejce [právnická osoba] Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o.s.ř., zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání; soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání nemá námitek. Vzhledem k tomu, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, rozhodl soud ve věci samé bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.). Skutková tvrzení žalobce byla prokázána obsahem předložené úvěrové smlouvy, stejně jako úvěrovou historií, tedy přehledem toho, jak žalovaný splácel (či spíše nesplácel), jednotlivé splátky úvěru, dále doklady o zesplatnění úvěru, přičemž žalobce doložil i to, že žalovanému v rámci standardní ochrany spotřebitele poskytl řádné předsmluvní údaje. V řízení pasivní žalovaný netvrdil, tím méně pak neprokazoval, že by došlo k zániku jeho závazku vůči žalobci ať již splněním či jakkoli jinak. Soud tedy vycházel z toho, že v době jeho rozhodování dluh nezanikl. Po zhodnocení provedených důkazů bylo soudem zjištěno, že byla mezi žalovaným a žalobcem uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a následujících NOZ Smlouva komplexně upravovala práva a povinnosti stran, tedy především v případě žalovaného jako dlužníka povinnost sjednaným způsobem žalobci jako věřiteli splácet poskytnuté finanční prostředky, stejně jako postup pro případ porušení této povinnosti. Žalovaný ale svým povinnostem nedostál a od počátku úvěr nesplácel. Z tohoto důvodu pak podle smluvních podmínek došlo k prohlášení úvěru za splatný. Vzhledem k tomu, že žalovaný svou povinnost k úhradě nesplnil řádně a včas, je v prodlení a proto mu byla uložena povinnost k úhradě úroku z prodlení (§ 1970 NOZ, nař. vl. č. 163/2005 Sb.) v žalobcem požadované výši. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch, a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů. Náklady byly vynaloženy částkou 800 Kč na zaplacení soudního poplatku a dále za právní zastoupení advokátem dle § 14b vyhlášky 177/1996Sb. v platném znění za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (převzetí věci, sepis žaloby, sepis kvalifikované výzvy k plnění), 3 režijní paušály po 100 Kč a konečně 21% DPH, jejímž plátcem je žalobcův právní zástupce. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.