12 C 198/2022-18 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 2 087 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 145 Kč od 10. 4. 2021 do 10. 2. 2022. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem byl pojistný produkt„ ACP III - 2014 Combi“. První pojistné bylo sjednáno ve výši 1 395 Kč za kvartální pojistné období. Pojistné bylo splatné první den pojistného období. Pojistná smlouva zanikla ke dni 9. 4. 2021 podle ustanovení § 12 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. v platném znění důvodu neplacení pojistného. Žalobce upomínal žalovaného o zaplacení dlužné částky. Dlužné období, kdy nebylo pojistné hrazeno, je od 3. 1. 2021 do 9. 4. 2021. Dle ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., náleží pojistiteli, tedy žalobci, pojistné do konce kalendářního měsíce. Na pojistném za období od 3. 1. 201 do 9. 4. 2021 a nákladech spojených s vymáháním dlužného pojistného dluží žalovaný částku 2 087 Kč, jejíž úhrady se žalobkyně domáhá společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 145 Kč za období od 10. 4. 2021 do 10. 2. 2022. 2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: mezi žalobkyní jakožto právnickou osobou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti a žalovaným byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění téhož dne, jejímž předmětem byl pojistný produkt "Pojistná smlouva pro Autopojištění Combi Plus III“ k pojištění vozidla značky Škoda, typ [jméno], [registrační značka]. Z uvedené smlouvy byl žalovaný zavázán hradit sjednané pojistné ve výši 1 395 Kč za čtvrtletní pojistné období. Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné splatné dne 3. 1. 2021, přičemž k úhradě pojistného byl opakovaně upomínán, mj. rovněž výzvou k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. K zániku pojištění došlo ke dni 9. 4. 2021. Žalovaný dluží žalobkyni za období od 3. 1. 201 do 9. 4. 2021 na pojistném a nákladech spojených s vymáháním pohledávky částku 2 087 Kč. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 3 odst. 1, věty první a druhé zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle ustanovení § 13 odst. 2 věty první zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo zákona. 6. Po právní stránce byla v souladu s výše citovanými ustanoveními uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ze které žalovanému plynul závazek hradit sjednané pojistné. Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla smlouva zanikla dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce. Za dobu do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo, má žalobkyně právo požadovat sjednané pojistné. Žalobkyně zároveň prokázala, že žalovaného upomínala k úhradě dlužné částky, pročež jí vzniklo právo na náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s tímto upomínáním. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že jeho povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě. 7. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě pojistného nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) v celkové výši 600 Kč za tři úkony právní služby: převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka s výší mimosmluvní hodnoty za jeden úkon právní služby 200 Kč a paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč ke třem úkonům právní služby – převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka (§ 14b odst. 5 písm. a) a.t.), s připočtením náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když advokát žalobkyně je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 10. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.