12 C 204/2022-18 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se svým podáním domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu žalovanou částku, neboť cestoval hromadným dopravním prostředkem žalobce s neplatnou jízdenkou. 2. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyzváni zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tím, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř.. Žalobce ani žalovaný se k postupu soudu nevyjádřili. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů. 3. Žalobce svá v žalobě uvedená tvrzení doložil hlášením o porušení tarifních a přepravních podmínek, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaný cestoval dne [datum] linkou [číslo] (hlášenka [číslo]) bez platné jízdenky, což bylo zjištěno při přepravní kontrole, včetně zjištění totožnosti cestujícího. Na místě nezaplatil přirážku k jízdnému ve výši 600 Kč, a takto neučinil ani do pěti pracovních dnů ode dne přestupku, proto má žalobce nárok na přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Soud má po dokazování za to, že žaloba je důvodná, neboť žalovaný tím, že cestoval dopravním prostředkem bez platné jízdenky v hodnotě 20 Kč, porušil smluvní přepravní podmínky, které jsou pro účely městské hromadné dopravy vydány v souladu se zmocněními stanovenými v zákoně o silniční dopravě, zákoně o drahách, městských přepravních řádech. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku pak smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas. Podrobnosti upravují přepravní řády. Po právní stránce soud zhodnotil věc tak, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o přepravě osob, na základě které měl žalovaný povinnost zaplatit žalobci jízdné, a v případě, že se neprokáže platným jízdním dokladem, měl i povinnost zaplatit přirážku k jízdnému dle smluvních podmínek. Žalobce svůj nárok beze zbytku prokázal, a proto soud jeho žalobě jako důvodné vyhověl. Podle § 1970 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžního dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení je upravena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 4. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy náklady řízení byly přiznány v plné výši, a to 400 Kč za soudní poplatek, a dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony po 200 Kč, dále pak 3 režijní paušály po 100 Kč podle § 13 odst. 3 vyhláška č.177/1996 Sb., a 21% DPH z nákladů právního zastoupení ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. Náklady řízení tedy celkem činí 1 489 Kč.