12 C 237/2022-18 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se svým podáním domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu žalovanou částku, neboť cestoval hromadným dopravním prostředkem žalobce s neoznačenou jízdenkou. 2. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyzváni zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tím, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř.. Žalobce ani žalovaný se k postupu soudu nevyjádřili. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů. 3. Žalobce svá v žalobě uvedená tvrzení doložil hlášením o porušení tarifních a přepravních podmínek, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaný cestoval prostředkem městské hromadné dopravy, a to dne [datum] linkou [číslo] (hlášenka [číslo]) bez platné jízdenky, což bylo zjištěno při přepravní kontrole, včetně zjištění totožnosti cestujícího. Na místě nezaplatil přirážku k jízdnému ve výši 600 Kč, a takto neučinil ani do pěti pracovních dnů ode dne přestupku, proto má žalobce nárok na přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč + 20 Kč jízdné). Soud má po dokazování za to, že žaloba je důvodná, neboť žalovaný tím, že cestoval dopravním prostředkem bez platné jízdenky, porušil smluvní přepravní podmínky, které jsou pro účely městské hromadné dopravy vydány v souladu se zmocněními stanovenými v zákoně o silniční dopravě, zákoně o drahách, městských přepravních řádech. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku pak smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas. Podrobnosti upravují přepravní řády. Po právní stránce soud zhodnotil věc tak, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o přepravě osob, na základě které měl žalovaný povinnost zaplatit žalobci jízdné, a v případě, že se neprokáže platným jízdním dokladem, měl i povinnost zaplatit přirážku k jízdnému dle smluvních podmínek. Žalobce svůj nárok beze zbytku prokázal, a proto soud jeho žalobě jako důvodné vyhověl. Podle § 1970 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžního dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení je upravena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 4. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy náklady řízení byly přiznány v plné výši, a to 400 Kč za soudní poplatek, a dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony po 200 Kč, dále pak 3 režijní paušály po 100 Kč podle § 13 odst. 3 vyhláška č.177/1996 Sb., a 21% DPH z nákladů právního zastoupení ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. Náklady řízení tedy celkem činí 1 489 Kč.