12 C 3/2022-19 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 987 Kč s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo„ Pojištění domácnosti“ s počátkem pojištění ke dni [datum]. Žalovaný měl povinnost hradit pojistné ve výši 1 830 Kč za roční pojistné období. Žalovaný neuhradil splatné pojistné. Toto pojistné neuhradil ani přes výzvu k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění. Na pojistném za období od 20. 7. 2020 do 4. 12. 2020 dluží žalovaný částku 687 Kč a dále dluží částku 300 Kč v souvislosti s upomínacím poplatkem, jejíž úhrady se žalobkyně domáhá společně se zákonným úrokem z prodlení. 2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný a proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: mezi žalobkyní jakožto právnickou osobou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti a žalovaným byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění od [datum], jejímž předmětem bylo Pojištění domácnosti. Z uvedené smlouvy byl žalovaný zavázán hradit sjednané pojistné ve výši 1 830 Kč za roční pojistné období. Žalovaný však žalobkyni neuhradil pojistné za období od 20. 7. 2020 do 4. 12. 2020. K jeho úhradě byl vyzván upomínkou, v níž byl upozorněn na možnost zániku pojištění po marném uplynutí lhůty k zaplacení. Pro nezaplacení dlužného pojistného pak pojistná smlouva ke dni 4. 12. 2020 zanikla, přičemž žalovaný dluží na pojistném za dobu do konce trvání pojistné smlouvy částku 687 Kč. Žalobkyně zároveň prokázala, že upomínala žalovaného k úhradě dlužné částky, pročež jí vzniklo právo požadovat náklady stanovené v sazebníku poplatků žalobkyně ve výši 300 Kč. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2 zákona č. 37/2004 Sb., zákona o pojistné smlouvě, (dále jen„ z.p.s.“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ustanovení § 13 odst. 1 z.p.s., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ustanovení § 12 z.p.s., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle ustanovení § 20 z.p.s., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 6. Po právní stránce byla v souladu s výše citovanými ustanoveními uzavřena smlouva, ze které žalovanému plynul závazek hradit sjednané pojistné. Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 20 z.p.s., smlouva zanikla dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce. Za dobu do konce trvání pojistné smlouvy, má žalobkyně právo požadovat sjednané pojistné. Žalobkyně zároveň prokázala, že žalovaného upomínala k úhradě dlužné částky, pročež jí vzniklo právo na náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s tímto upomínáním. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že jeho povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě. 7. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě pojistného nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) v celkové výši 600 Kč za tři úkony právní služby: převzetí zastoupení, sepis žaloby s výší mimosmluvní hodnoty za jeden úkon právní služby 200 Kč a zaslání předžalobní výzvy a dále z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 900 Kč k těmto třem úkonům právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a) a.t.), s připočtením náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). 10. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.