12 C 339/2021-20 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se svým podáním domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalovanou částku, neboť cestovala hromadným dopravním prostředkem žalobce bez platné jízdenky. 2. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tím, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst.4 o.s.ř.. Žalobce souhlasil, žalovaná se k postupu soudu nevyjádřila. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů. 3. Žalobce svá v žalobě uvedená tvrzení doložil hlášením o porušení tarifních a přepravních podmínek, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaná cestovala dne [datum] linkou [číslo] (hlášenka [číslo]), dne [datum] linkou [číslo] (hlášenka [číslo]), dne [datum] linkou [číslo] (hlášenka [číslo]) vždy bez platné jízdenky, což bylo zjištěno při přepravních kontrolách, včetně zjištění totožnosti cestující. Na místě pak ani v jednom případě nezaplatila jízdné ve výši 20 Kč, ani přirážku k jízdnému. Soud má po dokazování za to, že žaloba je důvodná, neboť žalovaná tím, že cestovala dopravním prostředkem bez platných jízdenek, porušila smluvní přepravní podmínky, které jsou pro účely městské hromadné dopravy vydány v souladu se zmocněními stanovenými v zákoně o silniční dopravě, zákoně o drahách, městských přepravních řádech, kdy z článku VII odst. 7 smluvních přepravních podmínek žalobce soud zjistil, že pokud se cestující neprokáže platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit přirážku ve výši 600 Kč a neučiní-li tak do 5ti pracovních dnů, zvyšuje se přirážka na 1000 Kč. V daném případě se jedná o dlužnou částku ve výši 3 x 1 000 Kč a jízdné ve výši 2 x 20 Kč (neboť v jednom případě bylo jízdné zaplaceno na místě). Podle § 2550 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku pak smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas. Podrobnosti upravují přepravní řády. Po právní stránce soud zhodnotil věc tak, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o přepravě osob, na základě které měla žalovaná povinnost zaplatit žalobci jízdné, a v případě, že se neprokáže platným jízdním dokladem, měla i povinnost zaplatit přirážku k jízdnému dle smluvních podmínek. Žalobce svůj nárok beze zbytku prokázal, a proto soud jeho žalobě jako důvodné vyhověl. Podle § 1970 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžního dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení je upravena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 4. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy náklady řízení byly přiznány v plné výši, a to 400 Kč za soudní poplatek, a dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony po 200 Kč, dále pak 3 režijní paušály po 100 Kč podle § 13 odst. 3 vyhláška č.177/1996 Sb., a 21% DPH z nákladů právního zastoupení ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř., když právní zástupce žalobce prokázal, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Náklady řízení tedy celkem 1 489 Kč.