12 C 392/2021-21 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 3 026,12 Kč uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle žalobkyně vznikl nárok z titulu náhrady škody způsobené žalovaným, který při zateplování fasády poškodil zařízení distribuční soustavy žalobkyně. Žalobkyně vyslala na místo svého zaměstnance, který s žalovaným na místě sepsal uznání závazku externího viníka a protokol o poškození zařízení distribuční soustavy, přičemž zaměstnanec žalobkyně pořídil na místě i fotodokumentaci. Náklady na opravu zařízení distribuční soustavy žalobkyně činily 3 026,12 Kč, ve které je zahrnuta práce techniků žalobkyně, spočívající v zajištění místa škody z důvodu nebezpečí úrazu elektrickým proudem, opravu zařízení a jeho zprovoznění. Cena za opravu je daná ceníkem služeb žalobkyně platného od 1. 2. 2020. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, kterou mu vyfakturovala fakturou [číslo] to upomínkou ze dne 16. 11. 2020. Dále žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky upomínkami ze dne 6. 1. 2021 a 27. 1. 2021, nicméně ani na ně žalovaný nijak nereagoval. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, a to dopisem ze dne 9. 4. 2021 Ani poté žalovaný ničeho na svůj dluh neuhradil. 2. Žalobkyně na základě výzvy soudu souhlasila s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaný se k této výzvě soudu nevyjádřil, má se tak zato, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný svým jednáním poškodil dne [datum] zařízení distribuční soustavy žalobkyně, přičemž tuto skutečnost uznal podepsáním formuláře žalobkyně s názvem„ uznání závazku externího viníka uhradit škodu“ a dále podpisem protokolu o poškození zařízení distribuční soustavy. Žalovaný se zavázal k úhradě nákladů opravy poškození zařízení distribuční soustavy ve výši 3 026,12 Kč, která mu byla žalobkyní vyfakturována fakturou [číslo] nicméně ani přes opakované výzvy žalobkyně k úhradě dlužné částky, které mu odeslala 6. 1. 2021 a 27. 1. 2021, žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaný nijak nereagoval ani na předžalobní výzvu ze dne 9. 4. 2021. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle ustanovení § 2984 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) zahrnuje povinnost k náhradě škody vždy povinnost k náhradě újmy na jmění. Dle § 2951 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. 6. Dle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 7. Nárok na úrok z prodlení vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem. Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení a dále ve výši sjednané mezi účastníky ve smlouvě o úvěru. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 10. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)