12 C 96/2022-20 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 89 870,65 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], [PSČ] Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny (dále jen„ VODP“). Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované v zúčtovacím období od [datum] do [datum] v částce 65 818,89 Kč, splatné ke dni 3. 9. 2020. Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované v zúčtovacím období od [datum] do [datum] v částce 22 904,26 Kč, splatné ke dni 22. 12. 2020. Na tyto faktury žalovaná dále ničeho neuhradila a je tedy v prodlení se zaplacením částky 88 723,15 Kč. Na základě prodlení žalované s hrazením plateb za poskytování elektřiny přistoupila žalobkyně k odpojení odběrného místa od distribuční soustavy prostřednictvím distributora. Distributor odpojení provedl a na základě ceníku poskytování služeb vyúčtoval žalobkyni částku ve výši 907,50 Kč. Tuto částku dále žalobkyně nárokovala po žalované, nicméně ta na tuto částku ničeho neuhradila. Dále žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek, a to písemnými upomínkami doporučené zaslanými na adresu žalované ve dnech 1. 10. 2020, přičemž za upomínku si dle VODP žalobkyně účtovala 240 Kč. 2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti; Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], [PSČ] Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny. Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované v zúčtovacím období od [datum] do [datum] v částce 65 818,89 Kč, za množství odebrané energie 16 036 kWh, splatné ke dni 3. 9. 2020. Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované v zúčtovacím období od [datum] do [datum] v částce 22 904,26 Kč, za množství odebrané energie 4 873 kWh, splatné ke dni 22. 12. 2020. Žalobkyně následně po domluvě s distributorem nechala odběrné místo žalované odpojit od distribuční soustavy, za což žalobkyni distributor vyúčtoval částku ve výši 907,50 Kč, kterou žalobkyně přeúčtovala žalované. Dále žalované zaslala upomínku k úhradě dlužných částek, přičemž si za to v souladu s VODP nárokovala částku 240 Kč. Žalovaná na dlužné částky neuhradila ničeho a je tedy v prodlení s úhradou částky 89 870,65 Kč. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb. se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Žalobkyně dále v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb. žalovanému dodávala elektřinu a související služby. Žalobkyně své povinnosti splnila, neboť žalovanému obě komodity dodávala a jejich dodávku řádně vyúčtovala, žalovaný však netvrdil ani neprokázal, že by nedoplatky, které mu v souvislosti s dodávkou obou komodit vznikly, uhradil, že jeho povinnost k úhradě vymáhané částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. 6. Žalobkyně s žalovanou sjednali v mezích § 1 odst. 2, § 1746 odst. 2 o. z. poplatky za sankční upomínky. Žalovaná byla na dluh upomínána, a proto žaloba byla shledána po právu i o ohledně částky 240 Kč. 7. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě nedoplatků nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 746 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 596 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 89 870,65 Kč sestávající z částky 4 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 000 Kč ve výši 3 150 Kč.