13 C 274/2021 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně žalobou dne 28. 6. 2021, později doplněnou, zahájila řízení o nedoplatek z vyúčtování za dodávku plynu provedenou dle smlouvy o sdružených dodávkách plynu do odběrného místa [ulice a číslo] v [obec], kterou se žalovanou uzavřela dne [datum], v období od 1. 11. 2019 do 27. 10. 2020 ve výši 13 106,24 Kč vyúčtovaný pod [číslo] se splatností dne 25. 11. 2020. Faktura byla žalované zaslána poštou, a zároveň na emailovou adresu dle smlouvy, kterou na sebe žalovaná uvedla přímo ve smlouvě za účelem doručování mj. i faktur. Jelikož žalovaná nedoplatek ve lhůtě neuhradila, nárokuje žalobkyně rovněž i úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti vyúčtování až do zaplacení. 2. Žalovaná se k věci v průběhu řízení nijak nevyjádřila, nepřebírala zásilky a zůstala tak zcela pasivní. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník k této výzvě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili. 3. Soud provedl důkazy navržené žalobkyní, kdy z předloženého formuláře pro převod odběru zemního plynu podepsaného žalovanou dne 10. 9. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná zažádala o změnu dodavatele zemního plynu. Jako kontaktní údaj pro doručování faktur a písemností žalovaná uvedla emailovou adresu [email]. Z předložené smlouvy o připojení k distribuční soustavě [číslo] podepsané žalovanou pro odběrné místo [ulice a číslo] v [obec] plyne, že strany dne 17. 9. 2019 uzavřely na dobu neurčitou smlouvu o sdružených dodávkách plynu. Z faktury [číslo] za období od 1. 11. 2019 do 27. 10. 2020 bylo zjištěno, že žalované byl vyúčtován nedoplatek dodaného plynu ve výši 13 106,24 Kč se splatností dne 25. 11. 2020. Faktura byla žalované odeslána dne 4. 11. 2020 na emailovou adresu ze smlouvy, jak plyne z předloženého snímku obrazovky s odeslaným emailem. O dlužnou částku vyzýval žalovanou právní zástupce žalobkyně výzvou ze dne 15. 6. 2021, kterou následujícího dne odeslal, jak bylo zjištěno z přiloženého podacího lístku. Zbylé důkazy již soud pro jejich nadbytečnost neprováděl. 4. Skutkově tak je možné uzavřít, že strany sjednaly smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalované zemní plyn a žalovaná se za tuto dodávku zavázala platit dle vyúčtovaného odběru. Žalobkyně provedla vyúčtování, které skončilo nedoplatkem nárokovaným v tomto řízení, které sjednaným způsobem předložila elektronicky žalované, které v řízení nejen neprokázala, ale ani netvrdila, že by je uhradila, ale ani to, že by proti němu vznesla nějaké výhrady co do správnosti. Tedy nijak nenapadené vyúčtování, se kterým se mohla a měla žalovaná seznámit, zůstalo dle důkazní situace neuhrazené po stanoveném datu splatnosti. 5. Po právní stránce se jedná mezi žalobkyní a žalovanou obecně o vztah z kupní smlouvy. Kupní smlouvou se podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dále je problematika upravena zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění rozhodném k datu uzavření předmětné smlouvy. Smlouva o dodávce plynu je upravena v § 72 zákona, dle kterého se jí zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. Ta je stanovována ve vyúčtování, jehož náležitosti jsou stanovené vyhl. č. 70/2016 Sb. 6. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žalovaná byla povinna uhradit vyúčtovaný nedoplatek a základě řádně provedeného a doručeného vyúčtování v termínu splatnosti. Jelikož v řízení ani netvrdila a ani neprokazovala, že by předmětný dluh uhradila, případně že by dluh zanikl jinak, nebylo důvodu, proč žalobě v plném rozsahu vyhovět. Jelikož žalovaná nezaplatila včas, dnem následujícím po splatnosti vyúčtování se dostala do prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Dle § 1970 o. z. má pak žalobkyně nárok na úrok z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. V § 2 tohoto předpisu je výše úroku dána repo sazbou ČNB zvýšenou o 8 %, když repo sazba je rozhodná ve výši 1. dne kalendářního pololetí, v němž nastalo prodlení. Pokud tedy žalobkyně nárokovala úrok ve výši 8,25%, nebyl důvod jí nevyhovět ani co do příslušenství tam, kde bylo nárokováno. 7. Plně úspěšné žalobkyni náleží dle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhrada účelně vynaložených nákladů řízení, kdy podmínkou dle § 142a o.s.ř. je, aby ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslala na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu žalované výzvu k plnění, což splnil právní zástupce žalobkyně v červnu 2021. 8. Při stanovení výše náhrady účelně vynaložených nákladů řízení soud vycházel z toho, že žalobkyně, jak zjistil při zkoumání podmínek řízení (věci zahájené a rozhodnuté), podala současně, a to přímo ve stejný den, proti žalované nejen tuto žalobu, ale samostatně za obdobné období žalobu o nedoplatek za elektřinu, a to ve stejném odběrném místě. Tedy namísto jediné žaloby stejných účastnic, formulářově koncipované, kdy stačilo dopsat do připravené tabulky další dluh, zahájila samostatné řízení, které je vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Pro takový postup nelze nalézt žádný racionální důvod, toliko navyšuje zátěž účastníků i soudu, kdy žalobkyně hradí dva soudní poplatky, ovšem zcela zbytečně, a po žalované pak nárokuje dvoje náklady řízení. 9. Takovou situaci soud hodnotí jako účelový neférový postup, kdy se žalobkyně nechová racionálně a ekonomicky, a jen svým vlastním postupem a úmyslně navyšuje náklady soudního řízení, které pak přenáší na žalovanou a chce z toho těžit. Takový přístup nemůže požívat právní ochrany, a nejde v prvé řadě ani o náklady účelně vynaložené, kdy jen na náhradu takových nákladů nárok v řízení vzniká. Jelikož věc pod sp. zn. [spisová značka] byla k okamžiku vyhlášení rozhodnutí v této věci již rozsouzená, a zde byly přiznány žalobkyni náklady, vyčíslil soud toliko rozdíl, o který by žalobkyně měla v případě jediné žaloby přiznané náklady vyšší, než jí byly pod sp. zn. [spisová značka] přiznány, neboť jen tento rozdíl lze v tomto řízení považovat za účelně vynaložený, resp. náklady i v případě hospodárného a racionálního postupu by i tak vznikly, a jen tento rozdíl žalobkyni, navíc, k již přiznaným nákladům z řízení sp. zn. [spisová značka] navíc, přiznal. 10. V případě, kdy by žalobkyně podala jen jednu žalobu, která by pojímala oba nedoplatky, tj. jak plyn, tak i elektřinu, činil by soudní poplatek 1 079 Kč. Tři úkony právní služby by následně byly vyčísleny po 300 Kč podle § 14b odst. 1 bod 2 a § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. v akt. znění, když jde o tzv. formulářovou žalobu, tedy vzor s obměňovanými údaji, neboť žalobkyně tentýž text používá opakovaně, toliko doplňuje data, částky atp. K jednotlivým úkonům, by dále náležely tři paušální náhrady po 100 Kč jako náhrady advokátových hotových výdajů, náležejících k úkonům právní služby podle § 13 odst. 3 a § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky. Z částek kromě soudního poplatku by pak advokátu náležela i náhrada za DPH ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o.s.ř., za DPH tak tedy částka 252 Kč Náklady by tak celkem za oba nároky projednané v jednom řízení celkem činily částku 2 530,50 Kč. Jelikož rozhodnutím zdejšího soudu o nároku žalované na nedoplatek elektřiny, č. j. 12 C 244/2021 – 41 ze dne 10. 2. 2022 bylo výrokem II rozhodnuto, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 089 Kč, byla právě tato částka odečtena a žalobkyni přiznán jen rozdíl (tj. 2530 – 2089) ve výši 441,50 Kč, který představuje účelné náklady, kterým by se nebylo možné vyhnout. Náklady jsou splatné dle § 149 o.s.ř. k rukám advokáta, jestliže je účastník zastoupen. 11. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.