15 C 421/2021-28 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 104,19 Kč a zákonného úroku z prodlení, plynoucí z toho, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou Všeobecné podmínky žalobkyně. Nedílnou součástí smlouvy jsou mj. obchodní podmínky platebních služeb a kupní smlouva. Na základě uzavřené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a zprostředkovat přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal platit sjednanou cenu za služby. Součástí smlouvy bylo ujednání o koupi zařízení Huawei Y5 2018 - Černý, IMEI: [číslo] („ dále jen Zařízení“). Kupní cena byla stanovena ve výši 1 Kč po slevě, při převzetí zařízení byla uhrazena akontace, ve smlouvě bylo ujednáno, že na zařízení je poskytnuta podmíněná sleva ve výši 2 000 Kč; bylo sjednáno, že sleva je podmíněna dodržením sjednané doby trvání této účastnické smlouvy (24 měsíců). Žalovaný řádně neplnil povinnosti z výše uvedených závazků, když nehradil řádně a včas vystavená vyúčtování, žalobkyně tak přistoupila k výpovědi smlouvy dne [datum]. Žalovaný byl v prodlení s úhradou následujících vyúčtování -) vyúčtování [číslo] splatné dne 27. 10. 2019, z něhož je v tomto soudním řízení nárokováno 104,19 Kč (platby třetím stranám ponížené o uhrazenou částku 70,81 Kč) -) vyúčtování [číslo] splatné dne 19. 1. 2021, z něhož je v tomto soudním řízení nárokováno 2 000 Kč (podmíněná sleva na zařízení) přičemž ceny za standardní poskytování služeb elektronických komunikací byly či budou uplatněny u Českého telekomunikačního úřadu. 2. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] účastnickou smlouvu [číslo] k účastnickému číslu [tel. číslo]. Na základě této smlouvy umožnila žalobkyně využívat žalovanému služby třetích stran. Nedílnou součástí smlouvy je kupní smlouva, jejímž předmětem je zařízení Huawei Y5 2018 - Černý, IMEI: [číslo] za kupní cenu 2 789 Kč, přičemž žalovanému byla poskytnuta podmíněná sleva ve výši 2 000 Kč a celková sleva (vč. podmíněné části) ve výši 2 788 Kč. Součástí smluvních ujednání mezi žalobkyní a žalovaným je rovněž dohoda na tom, že sleva je podmíněna dodržením sjednané doby trvání této účastnické smlouvy (24 měsíců) a využíváním služeb s tarifem s minimálním měsíčním paušálem ve výši základní ceny paušálu tarifu, v opačném případě je žalovaný povinen poskytnutou podmíněnou slevu vrátit. Výpověď smlouvy ze strany žalobkyně byla žalovanému zaslána 9. 11. 2020, v návaznosti na to byla vrubopisována podmíněná sleva na Zařízení. Žalovanému byly vyúčtovány platby za služby třetích stran a vrubopis ke slevě na Zařízení společně s cenou za služby telekomunikací a za další služby následujícím způsobem: -) fakturou [číslo] splatnou dne 27. 10. 2019, v částce 175 Kč (platby třetím stranám), -) fakturou [číslo] splatnou dne 19. 1. 2021, v částce 2 000 Kč (vrubopis podmíněné slevy na Zařízení), 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o elektronických komunikacích), službou elektronických komunikací je služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. Soud věc po právní stránce hodnotil dle citovaného ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., když především dospěl k závěru, že částka ve výši 175 Kč, z níž je nárokováno 104,19 Kč, představuje cenu vyúčtovanou žalobkyní žalovanému za poskytnuté služby třetích stran, kde je dána pravomoc soudu. Žalobkyně na základě uzavřené smlouvy umožnila žalovanému využívat shora popsané služby, vyúčtovanou cenu služeb se žalovaný zavázal hradit, a žalobkyně je oprávněna vymáhat ceny těchto služeb svým jménem a na vlastní účet. Mezi žalobkyní a žalovaným byla rovněž v souladu s ustanovením § 2079 odst. 1 o. z. uzavřena kupní smlouva, kterou se žalobkyně jako prodávající zavázala dodat žalovanému movitou věc – zařízení – a žalovaný se zavázal zaplatit sjednanou kupní cenu, přičemž mu byla poskytnuta podmíněná sleva. Žalobkyně svoje povinnosti splnila a zařízení žalovanému poskytla. Žalovaný nesporoval uzavření uvedených smluv a netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobkyni nezaplatil cenu za objednané služby třetích stran ani nezaplatil vyúčtovanou podmíněnou slevu, soud shledal žalobu důvodnou a žalobě vyhověl. 7. Jelikož termín splatnosti vyúčtovaných služeb byl ve fakturách stanoven na konkrétní datum, žalovaný byl podle § 1958 odst. 1 o. z. povinen svůj dluh plnit i bez vyzvání věřitele. Žalovaný se svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 104,19 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.