16 C 157/2022-18 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 22 945 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 085 Kč od 10. 11. 2020 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 865 Kč od 14. 1. 2021 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 995 Kč od 24. 3. 2021 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaný je veden jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], přičemž žalovaný neměl od 14. 9. 2019 do 31. 12. 2019, v období od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020 a dále v období od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dlužná částka se skládá ze základu příspěvku za období od 14. 9. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 7 085 Kč, který je tvořen zákonnou sazbou 65 Kč/den vynásobenou počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy 109 dní, základu příspěvku za období od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020 ve výši 7 865 Kč, který je tvořen zákonnou sazbou 65 Kč/den vynásobenou počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy 121 dní a základu příspěvku za období od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020 ve výši 7 995 Kč, který je tvořen zákonnou sazbou 65 Kč/den vynásobenou počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy 123 dní. Dále žalobkyně požadovala náklady spojené s uplatněním pohledávky v celkové výši 900 Kč představující poplatky spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s ustanovením § 2a vyhlášky č. 205/199 Sb., když zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za každé specifikované období. Žalovaný do dnešního dne ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzváni zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s tím že v případě že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. Žalobkyně ani žalovaný se k postupu soudu nevyjádřili. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů. 4. Soud má za zjištěné, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 7 085 Kč představující zákonný příspěvek nepojištěného vozidla, neboť žalovaný je evidován jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] a v období od 14. 9. 2019 do 31. 12. 2019 nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy celkově 109 dní. Denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč za den. Žalobkyně ve výzvě uvedla, že poplatek ve výši 300 Kč nebude požadovat, dojde-li k úhradě do 60 dnů od doručení výzvy (zjištěno z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 26. 8. 2020). 5. Žalobkyně dále vyzvala žalovaného k zaplacení částky 7 865 Kč představující zákonný příspěvek nepojištěného vozidla, neboť žalovaný je evidován jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] a v období od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020 nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy celkově 121 dní. Denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč za den. Žalobkyně ve výzvě uvedla, že poplatek ve výši 300 Kč nebude požadovat, dojde-li k úhradě do 60 dnů od doručení výzvy (zjištěno z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 29. 10. 2020). 6. Žalobkyně dále vyzvala žalovaného k zaplacení částky 7 995 Kč představující zákonný příspěvek nepojištěného vozidla, neboť žalovaný je evidován jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] a v období od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020 nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy celkově 123 dní. Denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč za den. Žalobkyně ve výzvě uvedla, že poplatek ve výši 300 Kč nebude požadovat, dojde-li k úhradě do 60 dnů od doručení výzvy (zjištěno z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 7. 1. 2021). 7. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, dále jen zákon. Žalovaný, co by osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel (§ 4 odst. 2 zákona), je v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona povinen zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti, kdy nebylo sjednáno tzv. povinné ručení. Podle ustanovení § 4 odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla, tedy 65 Kč (§ 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona je žalovaný povinen zaplatit žalobci také náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které činí 300 Kč (§ 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.) Lhůta ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek činí podle ustanovení § 4 odst. 7 zákona nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, splatnost příspěvku za období od 14. 9. 9. 2019 do 31. 12. 2019 nastala dne 9. 11. 2020, splatnost příspěvku za období od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020 nastala dne 13. 1. 2021 a splatnost příspěvku za období od 1. 5. 2020 do 31.8. 2020 nastala dne 23. 3. 2021 Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Protože v řízení nebylo zjištěno, že žalovaný zaplatil žalobkyni dlužnou částku, ani že tento nárok žalobce jinak zanikl, soud důvodné žalobě v plném rozsahu vyhověl. 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšné žalobkyni přiznal jejich náhradu. Žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. tím, že žalovanému zaslal více než 7 dní před podáním žaloby výzvu ke splnění žalobou vymáhané povinnosti. Žalobci náleží na náhradě nákladů řízení 2 406 Kč sestávajících z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 954 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející podání žaloby, podání žaloby) dle mimosmluvní sazby ve výši 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2, § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění), náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby ve výši 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění) a náhrady daně z přidané hodnoty (21%) z výše uvedených částek vyjma soudního poplatku ve výši 252 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když advokát žalobkyně je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jehjího advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 10. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobce podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobce a jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon