16 C 291/2022-22 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 27 528 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný je veden jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód] (dále též jen„ vozidlo“), přičemž žalovaný neměl od 10. 8. 2019 do 23. 11. 2019, od 24. 11. 2019 do 29. 2. 2020 a od 1. 6. 2020 do 31. 8. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vozidlo tak bylo nepojištěno 106 dní, resp. 98 dní, resp. 92 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost vozidlo pojistit. Žalobkyni vznikl nárok na příspěvek, jehož výše se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Žalobkyně zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku což je podmínkou pro uplatnění nároku. Splatnost příspěvku nastala dne 17. 4. 2020, resp. 23. 11. 2020, resp. 10. 8. 2021. Žalobkyně požadovala uhradit částku 1 158 Kč, resp. 9 414 Kč, resp. 8 856 Kč. Jedná se o částku 9 858 Kč (zákonná denní sazba 93 Kč vynásobená počtem dní, tj. 106) a částku 300 Kč, což je poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, částku 9 114 Kč (zákonná denní sazba 93 Kč vynásobená počtem dní, tj. 98, a částku 300 Kč, což je poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek a částku 8 556 Kč (zákonná denní sazba 93 Kč vynásobená počtem dní, tj. 92, a částku 300 Kč, což je poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzváni zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s tím že v případě že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. Žalobkyně ani žalovaný se k postupu soudu nevyjádřili. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně odeslala dne 9. 1. 2020 výzvu, ze které vyplývá, že žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla, neboť z informací, které měla žalobkyně k dispozici od pojišťoven (a z centrálního registru vozidel), zjistila, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], a k tomuto vozidlu není (nebylo) v období od 10. 8. 2019 do 23. 11. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tzv. povinné ručení. Denní sazba příspěvku činila podle daného typu vozidla 93 Kč. Celková výše příspěvku činila 9 858 Kč, náklady uplatnění činily 300 Kč. Výzva rovněž mj. obsahovala poučení o možnosti doložit okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Splatnost příspěvku a nákladů byla stanovena ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy, tj. v tomto případě do dne 16. 4. 2020 (prokázáno Výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] [číslo]). 5. Vozidlo bylo dále nepojištěno v období od 24. 11. 2019 do 29. 2. 2020, žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za dané období dne 9. 9. 2020. Celková výše příspěvku činila 9 114 Kč, náklady uplatnění činily 300 Kč. Výzva rovněž mj. obsahovala poučení o možnosti doložit okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Splatnost příspěvku a nákladů byla stanovena ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy, tj. v tomto případě do dne 23. 11. 2020 (prokázáno Výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] za následné nepojištěné období [číslo]). 6. Vozidlo bylo dále nepojištěno v období od 1. 6. 2020 do 31. 8. 2020, žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za dané období dne 27. 5. 2021. Celková výše příspěvku činila 8 556 Kč, náklady uplatnění činily 300 Kč. Výzva rovněž mj. obsahovala poučení o možnosti doložit okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Splatnost příspěvku a nákladů byla stanovena ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy, tj. v tomto případě do dne 10. 8. 2021 (prokázáno Výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] za následné nepojištěné období [číslo]). 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o odpovědnosti“) vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] ([název žalobkyně]) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 8. Dle § 1 odst. 2 zákona o odpovědnosti (a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, (b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 9. Dle § 4 odst. 3 zákona o odpovědnosti se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 10. Dle § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dál jen„ vyhláška“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 včetně ve výši 93 Kč. 11. Dle § 4 odst. 4 zákona o odpovědnosti osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 1. Po právní stránce byl v souladu s výše citovanými ustanoveními žalovaný, jako vlastník (provozovatel) tuzemského vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vyzván k úhradě příspěvku za každý den porušení povinnosti plynoucí § 1 odst. 2 zákona o odpovědnosti. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které v souladu s účinnou právní úpravou řádně, včetně jejich výše, vyúčtovala. Na základě zjištěného skutkového stavu má soud za to, že výzva žalobkyně k úhradě příspěvku, obsahovala veškeré zákonem předepsané náležitosti, avšak žalovaný ani po jejím doručení příspěvek a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, neuhradil. Žalovaný nesporoval doručení výzvy k úhradě příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ani netvrdil ani neprokázal, že by dlužné částky uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti, tj. že např. existovaly okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu výše specifikovaného příspěvku, stejně tak nárok nákladů na jeho uplatnění, za oprávněný a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit. 21. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku. 22. Protože v řízení nebylo zjištěno, že žalovaný zaplatil žalobkyni příspěvek, ani že tento nárok žalobkyně jinak zanikl, soud důvodné žalobě v plném rozsahu vyhověl. 23. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobkyni přiznal jejich náhradu. Žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. tím, že žalovanému zaslal více