19 C 174/2022-20 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 25 864,97 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobcem smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo]. Podpisem Smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky (dále jen„ ÚP“). Uzavřením Smlouvy žalovaný mimo jiné stvrdil, že se s ÚP seznámil, všechna jejich ustanovení jsou mu srozumitelná, považuje je za dostatečně určitá a souhlasí s nimi. Žalobce poskytl žalovanému úvěrový rámec k čerpání ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet formou měsíčních splátek ve výši 4 % z aktuální dlužné částky vždy k 20. dni v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byly peněžní prostředky čerpány. V průběhu úvěrového vztahu žalovaný čerpal celkem 24 990 Kč. Žalovaný na poskytnutý úvěr neuhradil ničeho. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobce využil své oprávnění, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat jeho okamžité zaplacení. Žalobce úvěr zesplatnil ke dni [datum] a žalovaný byl vyzván dopisem ze dne [datum] ke splacení celého úvěru. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě celého dluhu a upozorněn na skutečnost, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání, a to bez jakékoliv další výzvy. Jelikož žalovaný na výzvy žalobce neuhradil ničeho, eviduje žalobce ke dni sepsání žaloby za žalovaným, pohledávku ve výši 25 864,97 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 24 990 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 130 Kč, pokut účtovaných ve výši 500 Kč, poplatků za pojištění ve výši 244,97 Kč. Příslušenství pak představuje úroky z prodlení ke dni podání žaloby 274,76 Kč, úroky ke dni podání žaloby 2 939,65 Kč. 2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Mezi žalovaným a žalobcem došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový revolvingový úvěrový rámec k čerpání ve výši 25 000 Kč. Součástí Smlouvy byly Úvěrové podmínky a Sazebník, na které Smlouva výslovně odkazuje. Započetí a průběh čerpání úvěru byl prokázán„ Výpisem čerpání, splátek a úhrad“, kdy žalovaný poprvé úvěr čerpal ke dni [datum]. Žalovaný se dle smlouvy zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem 26,28 % ročně formou minimálních měsíčních splátek ve výši 4 % z úvěrového rámce, vždy k 20. dni v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byly peněžní prostředky čerpány. Poplatky byly účtovány v souladu se Sazebníkem. Dle ujednání ve smlouvě (oddíl Důsledky nesplácení úvěru) a podkapitoly odst. 7.1. ÚP byl žalobce oprávněn v případě prodlení s úhradou splátky naúčtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč. V případě, že výše dlužné splátky byla nižší než 500 Kč, byla tato smluvní pokuta naúčtována pouze ve výši dlužné splátky. Z„ Výpisu čerpání, splátek a úhrad“ bylo zjištěno, že žalovaný neuhradil ani jednu splátku. S ohledem na to, že žalovaný se dostal do trvalého prodlení s hrazením splátek, žalobce využil svého oprávnění a dopisem ze dne [datum] prohlásil úvěr za splatný a vyzval žalovaného k zaplacení zůstatku úvěru včetně příslušenství tj. částky 27 707,06 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy. Z„ Výpisu čerpání, splátek a úhrad“ je patrno, že žalovaný žalobci po zesplatnění ničeho neuhradil. Žalovaný tak ke dni sepsání žaloby tj. k [datum] dluží žalobci na jistině 24 990 Kč, úroku 2 939,65 Kč, úroku z prodlení 274,76 Kč, nákladech na vymáhání 130 Kč a smluvní pokutě 500 Kč. Před podáním žaloby pak žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku ze dne [datum], o čemž svědčí poštovní podací arch ze dne [datum]. Žalovaný na upomínku nijak nereagoval. 5. Soud má za prokázané, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“ či„ o.z.“). Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru je ujednání o závazku úvěrujícího poskytnout peněžní prostředky úvěrovanému a povinnost úvěrovaného poskytnutou částku vrátit a zaplatit úrok. Žalobce a žalovaný se tedy v projednávané věci dohodli, že žalobce na požádání žalovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobci úrok za čerpání úvěru, a to vše za podmínek dále uvedených ve smlouvě a úvěrových podmínkách žalobce, na něž smlouva výslovně odkazovala. Žalobce a žalovaný se dále dohodli, že bude-li žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen hradit úrok z prodlení v zákonné výši a dále že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit smluvní pokutu. Žalovanému byly peněžní prostředky poskytnuty, ale nevrátil je, a proto bylo žalobě vyhověno. Strany sjednaly sazbu úroku. Pokud jde o ujednání o úročení úvěru, soud neshledal úrokovou sazbu jako nepřiměřenou. Žádné z ujednání ve smlouvě, které zakládají jednotlivé nároky, nebylo shledáno jako zneužívající (§ 1813 o.z.). 6. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 487 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 035 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 864,97 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.