19 C 237/2022-18 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku 11 840 Kč s příslušenstvím a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že na žádost žalovaného uzavřel dne [datum] s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru a poskytl mu úvěr 5 000 Kč splatný původně dne [datum], po prodloužení splatnosti dne [datum]. Žalovaný se podpisem smlouvy zavázal úvěr vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 5 340 Kč. Žalovaný však úvěr ve lhůtě splatnosti nevrátil, žalobce proto odeslal žalovanému dvě upomínky, za které mu vznikly prokazatelné náklady stanovené paušální částkou ve výši 450 Kč resp. 650 Kč. Dále byla pohledávka za žalovaným předána k inkasnímu řízení, za které byla žalovanému účtována náhrada nákladů tohoto pověření ve výši 1 500 Kč. Žalovanému byla rovněž účtována smluvní pokuta za porušení povinností ze smlouvy ve výši 2x 750 Kč. Žalobce dne [datum] zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti. 3. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že mezi účastníky sporu byla dne [datum] uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru. V této smlouvě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se na druhé straně zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobci vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 340 Kč. Ve čl. 7 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 15 % z jistiny úvěru pro případ nesplnění povinnosti pravidelně dokládat trvání zaměstnání a potvrzením že proti klientovi nejsou vedena soudní řízení. V [číslo] smlouvy byla sjednána povinnost klienta zaplatit poplatek ve výši 450 Kč za první upomínku k úhradě dlužné částky po sedmi (7) dnech prodlení s úhradou úvěru, poplatek ve výši 650 Kč za druhou upomínku k úhradě dlužné částky po dvaceti (20) dnech prodlení s úhradou úvěru a poplatek ve výši 1 500 Kč za náklady spojené s přádáním a úhradou ceny za vymáhání pohledávky cestou inkasní agentury. Žalobce žalovanému zaslal upomínku dne [datum] a [datum]. Dne [datum] byla žalovanému zaslána upomínka inkasní agenturou [právnická osoba] 5. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Žalobce poskytl žalovanému částku 5 000 Kč, žalovaný ji ve sjednaném termínu nevrátil. Poplatek za poskytnutí úvěru soud posoudil jako úrok stanovený pevnou částkou. Smluvní pokuta je v souladu s ustanovením § 2048 o. z., dle ketrého ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Žalovaný nesplnil své povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru, žalobce má proto vůči žalovanému nárok na smluvní pokutu v celkové výši 1 800 Kč Smluvní pokuta nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání, a ani ujednání o ní nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou (§ 1813 o.z.) Náklady na vymáhání úvěru jsou požadovány v souladu se smlouvou za odeslání upomínek. 6. S ohledem na to, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1968 a násl. o.z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč. 9. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.