19 C 373/2021-22 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 5 696 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s původním věřitelem [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobce)“, smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky pro poskytování úvěrů splatných ve splátkách (dále jen„ [ulice] podmínky“). Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit formou 24 pravidelných měsíčních splátek splatných vždy k 20. dni příslušného měsíce. Celková měsíční splátka byla sjednána ve výši 1 943,58 Kč. Žalovaný však nedodržel sjednaný rozpis měsíčních splátek, když splátky úvěru nehradil řádně a včas. Právní předchůdce žalobce proto využil svého smluvního oprávnění a žalovanému zaslala Předžalobní výzvu k okamžité úhradě dluhu, kterou žalovaného informovala, že úvěr by ke dni 22. 3. 2019 zesplatněn. Ve smlouvě si strany ujednaly rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení. Žalovaný svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplnil řádně a včas. Tímto mu tedy vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ze splatné, avšak nezaplacené částky. Původní věřitel vyčíslil smluvní pokutu na částku 1 897 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem, došlo s účinností ke dni 28. 8. 2020 k postoupení pohledávky na žalobce. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 8. 9. 2020. 2. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek i upomínkou. Žalovanému byla zaslána rovněž předžalobní výzva ze dne 9. 3. 2021, přesto žalovaná částka dosud nebyla uhrazena a s její úhradou je tedy žalovaný v prodlení. 3. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Žalovaný byl usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], podle § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř.“) vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení písemně vyjádřil k žalobě. Dále byl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vyzván, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. S ohledem na to, že ani na jednu z výzev žalovaný nereagoval, soud rozhodl postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř. 4. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Podle této smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému převodem na jeho účet úvěr bezhotovostní platbou ze dne [datum] ve výši 20 000 Kč, což bylo prokázáno výpisem z účtu. Vzhledem ke skutečnosti, že Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svoji vůli Smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou ve výši 1 Kč, kterou převedl na účet předchůdce žalobce, což bylo prokázáno výpisem z účtu. Žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do 20. 2. 2019, a to v 24 pravidelných měsíčních splátkách po 1 943,58 Kč splatných vždy k 20. dni příslušného měsíce, jak je uvedeno v přehledu splátek na druhé straně Smlouvy, avšak svůj závazek neuhradil řádně a včas. Upomínkou ze dne 21. 1. 2019 předchůdce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 2 679,88 Kč a připomněl mu, že v případě neuhrazení dlužné částky mu bude účtován úrok, úrok z prodlení a smluvní pokuta, a to až do dne zaúčtování přijaté platby a dále poplatek za zaslání písemné upomínky. Upomínkou ze dne 27. 2. 2019 předchůdce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 4 364,22 Kč a upozornil ho, že neuhradí-li uvedenou částku úvěr zesplatní a bude muset ihned uhradit celý svůj dluh (vrátit celou dlužnou částku včetně splatných úroků a smluvních sankcí). Smluvní strany si v úvěrové smlouvě ujednaly rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % ze splatné, avšak nezaplacené částky, a to za každý den prodlení. Dle Smlouvy má předchůdce žalobce nárok na poplatek ve výši 50 Kč za každé odeslání upomínky nebo výzvy k úhradě. Předchůdce žalobce zaslal žalovanému celkem tři upomínky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 bylo zjištěno, že pohledávka z uvedené smlouvy byla postoupena na žalobce. 6. Mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle § 2395 o.z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na základě smlouvy bylo ujednáno, že předchůdce žalobce poskytne žalovanému částku ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uhradit rovněž úroky a další příslušenství. Žalovaný se zavázal tyto vrátit v podobě splátek, avšak svůj závazek nesplnil řádně a včas. Žalobce následně od smlouvy odstoupil a úvěr zesplatnil. Žalovaný své závazky dosud neuhradil, ani jiným způsobem neprokázal jejich zánik. Soud tedy považuje nárok žalobce za oprávněný, proto uložil žalovanému povinnost tuto částku uhradit. 7. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Žalovaný svůj závazek neuhradil řádně a včas, žalobce je tedy oprávněn požadovat smluvní pokutu. 8. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., soud tedy žalobci přiznal i tento nárok. 9. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 o. z, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná. 10. S ohledem na to, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 696 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 100 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§149 odst. 1 o.s.ř.). 12. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.