21 C 149/2021 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 63 525 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 63 525 Kč od 28. 8. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že žalobce zhotovil pro žalovanou společnost dílo označené jako„ webové aplikace pro správu skladových zásob a logistických dat“. Žalovaná společnost cenu díla odpovídající žalované částce neuhradila a nereaguje na výzvy k úhradě. Dílo bylo zhotoveno v souladu se smlouvou o dílo, která byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou společností. Žalobce zaslal, po předchozí e-mailové i osobní domluvě se zástupci žalované společnosti dne [datum] nabídku na zhotovení díla webové aplikace, kdy zhotovení webové aplikace bylo rozděleno do 4 částí: 1. Správa uživatelů, oprávnění apod. pomocí [anonymizována dvě slova] a webové přihlášení 2. Správa zásilek- plán/ skutečnost, práce s dodavateli a přepravci. 3. Frontend prostředí aplikace. 4. Testování aplikace [anonymizováno] úpravy. Nabídka byla zaslána na e-mailovou adresu zaměstnankyně žalované [právnická osoba] [celé jméno svědkyně], která za žalovanou společnost při uzavírání smlouvy vystupovala. U jednotlivých částí díla byla vždy uvedena i časová náročnost realizace díla. Dále byla navržena cena díla za vytvoření výše uvedené webové aplikace v částce [částka] bez DPH. Uvedená nabídka ze dne [datum] byla upravena dle předchozích e-mailových požadavků na úpravu ze strany žalované společnosti, včetně vyjasnění si vlastnických práv k vytvořené aplikaci, a dále vyjádření, že žalovaná společnost není ochotna hradit zálohu. K uvedené nabídce se vyjádřila zástupkyně žalované [právnická osoba] [celé jméno svědkyně] prostřednictvím e-mailu dne [datum], kterým sdělila, že nabídku považuje za řádnou a tuto zasílá vedoucím na schválení a k podpisu. Následně dne [datum] se zástupkyně žalované [právnická osoba] [celé jméno svědkyně] prostřednictvím e-mailu dotázala žalobce na stav vývoje aplikace. Na uvedený dotaz žalobce sdělil prostřednictvím e-emailu, že dílo bude vytvářeno až po finálním odsouhlasení nabídky žalovaným. Zástupkyně žalované společnosti dne [datum] prostřednictvím e-mailu sděluje, že ze strany žalované společnosti je nabídka odsouhlasena, a že žalobce může začít se zhotovením díla. Žalovaná společnost tedy dne [datum], prostřednictvím své zaměstnankyně [celé jméno svědkyně], bezvýhradně akceptovala nabídku žalobce ze dne [datum]. Žalobce v souladu s akceptovanou nabídkou zhotovil webovou aplikaci, přičemž po převedení na hosting žalované společnosti a po odsouhlasení celkové funkčnosti díla bylo dílo předáno dne [datum] žalované společnosti, kdy za společnost jednal její zástupce [celé jméno svědka]. Po převzetí díla byl ze strany žalované společnosti vznesen návrh na rozšíření [anonymizováno]. Rozšíření aplikace však nakonec nebylo realizováno. Po předchozí domluvě vyzval zástupce žalované [právnická osoba] [celé jméno svědka] žalobce prostřednictvím e-mailu datovaného dnem [datum] k vystavení faktury za realizaci díla dle uzavřené smlouvy o dílo dle nabídky ze dne [datum], kdy rovněž sděluje, že rozšíření aplikace ani případné úpravy již žalovaná společnost nepožaduje. Žalobce na základě předchozí domluvy vystavil dne [datum] fakturu [číslo] znějící na částku 63 525,00 s termínem splatnosti k datu 27. 8. 2020. Faktura však zůstala ze strany žalované společnosti neuhrazena. Žalovaná společnost dílo včas neuhradila, a to ani přes opakovanou urgenci žalobce. Žalobce následně vyzval žalovanou společnost k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce dne [datum]. Ze strany žalované společnosti nebylo na předžalobní výzvu vůbec reagováno a dílo zůstalo neuhrazeno. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Vznesla námitku promlčení s odůvodněním, že z žaloby vyplývá, že žalobce měl zhotovené dílo předat dne [datum], kdy za společnost žalovanou jednal její zástupce [celé jméno svědka], přičemž žaloba byla podána v [anonymizováno] [rok]. Dále žalovaná uvedla, že mezi ní a žalobcem nebyla platně uzavřena smlouva o dílo. Žalovaná nevylučuje, že žalobce komunikoval s [celé jméno svědkyně] prostřednictvím elektronické pošty, nicméně to nebyla osoba, která by měla oprávnění za žalovanou společnost činit právní úkony a jednat navenek. Žalovaná společnost ve vztahu k žalobci nic závazně nesdělila, přičemž zprávu (email) ze dne [datum] zaslala žalobci osoba, která nebyla oprávněna za společnost jednat navenek, nelze proto dovodit, že by žalovaná akceptovala nabídku žalobce ze dne [datum]. Rovněž [celé jméno svědka] nebyl oprávněn převzít dílo, neboť nešlo o osobu, která by byla oprávněna za žalovanou společnost jednat. 3. Žalobce k námitce promlčení vznesené žalovanou společností uvedl, že k samotnému předání díla došlo až v roce [rok] (v žalobě uvedené datum roku [rok] je písařskou chybou) a k promlčení tedy nemohlo dojít. Pokud žalovaná uvádí, že dílo bylo objednáno a předáno neoprávněným osobám, tak k tomu žalobce podotkl, že podle § 166 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník zastupují právnickou osobu její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci, při tom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Omezení zástupčího oprávnění vnitřním předpisem právnické osoby má účinky vůči třetí osobě jen muselo-li jí být známo. V daném případě žalobce jednal v dobré výře, že paní [celé jméno svědkyně] a pan [celé jméno svědka] byli oprávněni jménem zaměstnavatele zavazovat společnost navenek, přičemž ze samotného vystupování obou zaměstnanců jednoznačně plyne, že jsou oprávněni s žalobcem jednat a za žalovanou společnost vystupovat. Žalobce stojí mimo strukturu žalované společnosti a je tedy ve vztahu k § 166 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., považován za veřejnost. 4. Na výzvu soudu žalobce doplnil skutková tvrzení tak, že pro [příjmení] pobočku žalovaného žalobce provádí různé práce již v období deseti let, pokud jde o [anonymizováno] pobočku žalovaného, s tou žalobce předtím žádnou spolupráci neměl. [anonymizováno] pobočka žalovaného má společné [anonymizováno] oddělení. Pan [celé jméno svědka] z [příjmení] pobočky žalovaného inicioval schůzku s žalobcem ohledně vývoje předmětné logistické aplikace. Následně do [obec] dorazila paní [celé jméno svědkyně] a pan [celé jméno svědka] z [anonymizováno] pobočky. V jednací síni [příjmení] pobočky žalovaného došlo k jednání mezi žalobcem, panem [celé jméno svědka], paní [celé jméno svědkyně] a panem [celé jméno svědka]. Paní [celé jméno svědkyně] a pan [celé jméno svědka] se žalobci nijak neprokazovali, ale pan [celé jméno svědka] je znal. Žalobce neměl pochybnost o tom, proč by paní [celé jméno svědkyně] a pan [celé jméno svědka] nemohli jednat za [anonymizováno] pobočku žalovaného, do té [příjmení] pobočky by je bez kartičky ani nepustili. Toto první jednání bylo někdy v roce [rok]. Při té první schůzce bylo vyspecifikováno zadání díla a bylo domluveno, že pokud se žalobce rozhodne, že dílo zhotoví, tak pošle cenovou nabídku. Cenová nabídka byla následně poslána paní [celé jméno svědkyně], byl jí zaslán návrh objednávky, resp. smlouvy. V tom návrhu smlouvy již bylo uvedeno, co konkrétně se má udělat, kde a za kolik. K podpisu té smlouvy nedošlo, protože paní [celé jméno svědkyně] říkala, že k tomu potřebuje schválení managementu. Následně paní [celé jméno svědkyně] žalobci e-mailem napsala, že management to schválil, k faktickému podpisu smlouvy nedošlo, ale paní [celé jméno svědkyně] žalobce vyzvala, aby započal se zhotovením díla. Žalobce včetně kolegů na díle pracovali, a když bylo hotovo, tak ještě probíhal testovací provoz. V době, kdy probíhal testovací provoz, byl žalobce v průměru jednou týdně ve spojení s [anonymizováno] pobočkou žalovaného, nejprve s paní [celé jméno svědkyně], poté s panem [celé jméno svědka], který to po ní převzal a účastnil se toho i pan [celé jméno svědka], kdy žalobci sdělovali své poznatky a požadovali doplnění v aplikaci. Aplikaci žalobce vyvíjel na serveru žalovaného, testovací provoz probíhal v průběhu roku [rok]. Později přišel pan [celé jméno svědka] s tím, že potřebují aplikaci, kterou dělal žalobce napojit na [příjmení] (podnikový počítačový systém). Žalobce chtěl po nich nějaké podklady – co a kam má napojit, pak komunikace na nějakou dobu utichla. Žalobce se pak připomínal a pan [celé jméno svědka] mu dal kontakt na nějaké IT oddělení z [obec]. Kolega žalobce se s nimi snažil spojit, ale bez výsledku. Následně psal žalobce panu [celé jméno svědka], jestli se tedy bude řešit rozšíření aplikace napojením na [anonymizováno] Pan [celé jméno svědka] řekl, že ne. Žalobce se ho tedy ptal, jestli to mohou ukončit, tedy uzavřít provádění díla a vyfakturovat. Pan [celé jméno svědka] řekl, že ano, spojil se s účtárnou, žalobce mu poslal podklady, vystavil fakturu a čekal na zaplacení. K zaplacení faktury nedošlo. Pokud jde o předání díla, tak žalobce celou dobu aplikaci vyvíjel na serveru žalovaného, předávací protokol jako takový sepsaný nebyl. Mezi účastníky nebylo ujednáno, že dí