21 C 472/2021-19 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala soudního rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 107 461 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 279,34 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 20 997,63 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 71 218,63 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 71 218,63 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobkyně“), a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Součástí Smlouvy jsou Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na další straně Smlouvy (dále jen„ Smluvní podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i poplatek ve výši 63 508 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, tedy 32 958 Kč, odměnu za zpracování a doručení ve výši 11 910 Kč a odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 18 640 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 6 813 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18. 12. 2019. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy Poslední platba byla ze strany žalované učiněna dne 9. 9. 2018. Již ze smluvního ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 18. 12. 2019. Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo nejpozději tohoto dne právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 71 218,63 Kč a dlužná část poplatku 36 242,37 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 71 218,63 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně a také úrokem z prodlení v zákonné výši, a to od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu splátky dlužné částky, tj. od 19. 12. 2019, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Do data postoupení pohledávky bylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno 56 057 Kč. Pohledávka byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobkyně s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 18. 12. 2020. Ke dni 18. 12. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 160 851 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 107 461 Kč sestavující se z dlužné jistiny 71 218,63 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 36 242,37 Kč, a dále kapitalizovaný úrok ve výši 20 997,63 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 14 279,34 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 71 218,63 Kč od 19. 12. 2020 a úrok z prodlení v zákonné výši 9,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 71 218,63 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o. s. ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.). Za situace, kdy žalovaná zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobkyně a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne [datum] vzala žalobkyně podanou žalobu v rozsahu 107 461 Kč zpět. Své podání žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná uhradila žalobkyni platbu ve výši 107 461 Kč. Žalobkyně tuto platbu započetla na částečnou úhradu pohledávky vzniklé ze smlouvy [číslo]. Když přijatou platbu započítala ve výši 35 941,66 Kč na jistinu, 36 242,37 Kč na poplatek, 14 279,34 Kč na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do 18. 12. 2020 a 20 997,63 Kč na kapitalizovaný úrok do 18. 12. 2020. Žalobkyně dále požaduje dlužnou jistinu ve výši 35 276,97 Kč, 7 460,17 Kč jako představuje kapitalizovaný úrok z prodlení od 19. 12. 2020 do 11. 2. 2022, 24 038,28 Kč jako kapitalizovaný úrok od 19. 12. 2020 do 11. 2. 2022, úrok ve výši 29 % ročně z částky 35 276,97 Kč od 11. 2. 2022 do zaplacení a zákonný úrok ve výši 9 % ročně z částky 35 276,97 Kč od 11. 2. 2022 do zaplacení. 5. Dle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) může žalobce vzít za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela. Dle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. 6. Dle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. 7. S ohledem na výše uvedený procesní úkon žalobkyně rozhodl soud dle ustanovení § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. a řízení v této věci částečně zastavil, když v souladu s ustanovením § 96 odst. 4 o. s. ř. nezjišťoval případný nesouhlas žalovaného se zpětvzetím žaloby, neboť k němu došlo před zahájením jednání ve věci samé. 8. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi žalovanou a předchůdcem žalobce [právnická osoba] dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně se zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 100 000 Kč a žalovaná se naopak zavázala vrátit žalobkyně kromě půjčených 100 000 Kč částku celkem 63 508 Kč, která je složena z úroku 32 958 Kč, poplatku za zpracování a doručení ve výši 11 910 Kč a poplatku za administrativní činnost 18 640 Kč v 24 měsíčních splátkách po 6 813 Kč s tím, že 1. splátka je splatná 7. den po uzavření smlouvy. Součástí Smlouvy byly i Smluvní podmínky. 9. Dopisem ze dne 28. 6. 2021 byla žalovaná vyzvána k zaplacení celkem 157 171,63 Kč do 13. 7. 2021 s tím, že byla upozorněna na soudní řízení. Dle podací knihy byla předžalobní upomínka zaslána dne 28. 6. 2021 žalované. 10. Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena mezi žalobkyně a [právnická osoba], kdy součástí seznamu je i pohledávka za žalovanou, která je předmětem tohoto řízení. Oznámení o postoupení pohledávek je datováno dnem 18. 12. 2020 a dle podací knihy bylo žalované zasláno 25. 1. 2021. 11. Soud věc právně zhodnotil dle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravujících smlouvu o zápůjčce, neboť žalobce poskytl žalovanému půjčenou částku v hotovosti při podpisu smlouvy. Dle tohoto ustanovení přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. 12. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 NOZ věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1880 NOZ s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 NOZ dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoup