22 C 430/2021-19 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 26. 4. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 6 297,23 Kč s příslušenstvím. Žalobou uplatněný nárok žalobce odůvodnil tím, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“) uzavřela s žalovaným v písemné formě dne 27. 5. 2019 Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě této smlouvy žalovaný v hotovosti čerpal úvěr do výše 6 000 Kč, což stvrdil podpisem Smlouvy. Žalovaný se zavázal při vrácení úvěru původnímu věřiteli zaplatit příslušenství v celkové výši 5 144 Kč sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku, to vše formou 14 pravidelných měsíčních splátek ve výši 796 Kč nejpozději do 27. 7. 2020 Celkem měl žalovaný na úvěru zaplatit částku 11 144 Kč. Pro případ prodlení se splácením úvěru se žalovaný zavázal zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den svého prodlení. Žalovaný svůj závazek nesplnil řádně a včas, když na úvěr do data jeho splatnosti zaplatil pouze částku 800,01 Kč, kterou původní věřitel započetl co do částky 402,46 Kč na jistinu úvěru a co do částky 397,55 Kč na příslušenství pohledávky. Pohledávka ze Smlouvy byla původním věřitelem postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 18. 1. 2021. Žalobce nyní po žalovaném nárokuje zaplacení 5 597,54 Kč dlužné jistiny, 5 033,99 Kč příslušenství sestávajícího z 789,31 Kč kapitalizovaného úroku, 2 726,20 Kč poplatku za poskytnutí úvěru, 517,02 Kč nákladů na vyhodnocení úvěru a 1 001,46 Kč inkasního poplatku. Dále žalobce nárokuje smluvní pokutu ve výši 699,69 Kč za dobu od 28. 7. 2020 do 29. 11. 2020, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 158,15 Kč za dobu od 28. 7. 2020 do 30. 11. 2020, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 597,54 od 22. 12. 2020 do zaplacení a náklady na uplatnění pohledávky ve výši 651 Kč za tři osobní návštěvy à 217 Kč. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Soud věc rozhodl podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů doložených žalobcem, který s tímto postupem již v žalobě souhlasil, a žalovaného soud vyzval, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřil k žalobě a k tomu, zda s takovým postupem souhlasí, s tím, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se na výzvu ve lhůtě ani později nevyjádřil, ačkoli mu bylo předmětné usnesení doručeno na doručovací adresu podle § 46b písm. a) o. s. ř. tzv. fikcí doručení nastalou dne 20. 12. 2021 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). 4. Soud na základě předložených důkazů dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Dne 27. 5. 2019 byla mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě žalovaný téhož dne převzal v hotovosti peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky původnímu věřiteli vrátit a zaplatit náklady v celkové výši 5 144 Kč, a to smluvní úrok ve výši 578 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 940 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 546 Kč a inkasní poplatek ve výši 1 080 Kč, to vše formou 14 měsíčních splátek ve výši 796 Kč splatnými vždy k 27. dni v kalendářním měsíci nejpozději do 27. 7. 2020. Dále se žalovaný zavázal v případě svého prodlení se splácením úvěru zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení. Žalovaný na svůj dluh původnímu věřiteli zaplatil pouze částku 800,01 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovaným žalobci, o čemž byl žalovaný vyrozuměn doporučeně odeslaným dopisem ze dne 18. 1. 2021. Dopisem ze dne 8. 2. 2021 byl žalovaný žalobcem vyzván k úhradě dluhu a byl informován o povinnosti nahradit žalobci případné náklady na vymáhání pohledávky, k čemuž byl uveden sazebník těchto nákladů, dle něhož činí cena osobní návštěvy 217 Kč. Žalobce provedl u žalovaného celkem 4 osobní návštěvy. Před podáním žaloby pak žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku ze dne 15. 3. 2021. Žalovaný na upomínku nijak nereagoval. 5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle ustanovení § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 8. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 o. z. mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 9. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle ustanovení § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 11. Podle ustanovení § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Soud věc na základě zjištěného skutkového stavu po právní stránce posoudil následovně. Aktivní věcná legitimace žalobce je dána smlouvou o postoupení pohledávek mezi původním věřitelem a žalobcem, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena (§ 1879, § 1880 a § 1882 odst. 1 o. z.). Původní věřitel se žalovaným mezi sebou sjednali smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dodatek ke Smlouvě byl mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřen distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku (§ 1824 o. z.). Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, resp. sjednání pozměňujícího dodatku, a poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, který měl poskytnuté peněžní prostředky v ujednané lhůtě vrátit. Žalovaný tyto předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil a nebyly součástí smlouvy. Bylo tedy na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Žalovaný se ve smlouvě v rámci smluvní volnosti zavázal rovněž k hrazení poplatků (§ 1746 odst. 2 o. z.) Ani ohledně tohoto dluhu žalovaný žádné námitky nevznesl, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužné poplatky uhradil či dluh jinak zanikl. Protože byly splněny i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 2048 o. z., uložil soud žalovanému zaplatit správně vyčíslenou smluvní pokutu. Smluvní pokuta nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání, a ani ujednání o ní nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou (§ 1813 o. z.). Soud tedy podané žalobě vyhověl, neboť ji shledal důvodnou. 13. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil svůj závazek vůči žalobci řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 o. z.). Požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení je tedy zcela po právu a je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení plyne z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady tvoří 400 Kč soudní poplatek, 500 Kč odměna advokáta za zastupování žalobce za dva úkony právní služby podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) à 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby) podle ustanovení § 14b odst. 1 bodu 1 a. t. a za jeden úkon ve výši jedné poloviny podle ustanovení