23 C 22/2022 — Okresní soud v Liberci

1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částku 8 586 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 291,09 Kč, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 7 310 Kč od 30. 7. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 149,43 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 586 Kč od 30. 7. 2021 do zaplacení. 2. Žalující strana (dále označená též jako věřitel či jako poskytovatel úvěru) tvrdila, že uzavřela se žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) 7. 12. 2013 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky poskytovatele úvěru, na něž smlouva odkazovala. Sjednaný úvěrový rámec činil 16 000 Kč. Dlužník se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše činila 4 % z aktuální dlužné částky, a hradit poplatky. Jelikož dlužník nehradil úvěr řádně a včas, věřitel v souladu se sjednanými úvěrovými podmínkami celý úvěr zesplatnil ke dni 29. 4. 2021. 3. Z uvedené smlouvy dlužník dluží: a) na jistině úvěru částku: 7 310 Kč b) na nákladech na vymáhání: 300 Kč c) na smluvní pokutě: 780 Kč d) na čtyřech poplatcích po 49 Kč za výpisy z účtu (splatné v ledna až dubna 2021): 196 Kč e) kapitalizovaný úrok ve výši 26,28% ročně od 30. 4. 2021 do 29. 7. 2021: 1 291,09 Kč f) kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 14. 5. 2021 do 29. 7. 2021: 149,43 Kč g) úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 7 310 Kč od 30. 7. 2021 do zaplacení h) úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 310 Kč od 30. 7. 2021 do zaplacení 4. Soud při projednávání věci postupoval v souladu s § 6 o.s.ř., podle kterého v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání. 5. Přihlédl i k zásadě, že„ (v ) občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.4.2003 sp. zn. 22 Cdo 89/2002). 6. Podle § 101 odst. 1, 2 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní. 7. Žalovaná strana byla v řízení zcela nečinná. K žalobě, která jí byla doručena, se nijak nevyjádřila. Lze tak uzavřít, že na straně žalované strany nebyla vznesena žádná námitka, která by činila uplatněný nárok jakkoliv sporným. Uplatněný nárok je dle tvrzených skutečností zjevně opodstatněný. 8. Protože věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalující strana s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná strana se nevyjádřila a ve světle výše uvedených ustanovení zákona je proto její souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán. 9. Soud učinil následující skutkový a právní závěr. 10. Vzhledem k § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. se úvěrový vztah posuzuje podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ) a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen ObchZ), oba ve znění účinném do 31. 12. 2013, neboť jde o práva a povinnosti vzniklé před 1. 1. 2014. Vztah z postoupení se pak řídí zákonem č. 89/2012 Sb. 11. Protože jde o poskytnutí úvěru, řídí se věc podle § 261 odst. 3 ObchZ. Ze smlouvy o úvěru má dlužník povinnost poskytnutý úvěr vrátit a platit z poskytnutého úvěru úroky (§ 497, § 502 odst. 1 ObchZ). Dlužník toto nesplnil, a proto byla žaloba shledána po právu. Způsob úročení lze přitom dohodnout, jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.3.2013 sp. zn. 21 Cdo 869/2012, nejen stanovením procentní sazby a časového úseku, za který se úrok počítá (ročně, měsíčně, denně), a za dobu skutečného užívání jistiny dlužníkem (tedy i za dobu jejího užívání po uplynutí sjednané lhůty splatnosti, nebude-li půjčka v této lhůtě vrácena), ale i pevnou částkou stanovenou za dobu od poskytnutí půjčky do její splatnosti, jejíž výše se nemění ani v případě, že dlužník jistinu ve sjednané lhůtě splatnosti věřiteli nevrátí. 12. Na základě včleňovací doložky ve smlouvě se její součástí staly i obchodní podmínky poskytovatele úvěru a sazebník polatků (§ 273 odst. 1 ObchZ). Dlužník tato ujednání nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil a nebyly součástí smlouvy. 13. Ze smlouvy o úvěru má dlužník povinnost poskytnutý úvěr vrátit a platit z poskytnutého úvěru úroky (§ 497 OZ). Pokud byly sjednány další poplatky (§ 269 odst. 1 a 2 ObchZ), které dlužník nehradil, je povinen zaplatit i je. Protože závazek lze založit nejen ze smlouvy pojmenované (např. smlouva o úvěru), ale i na základě ujednání stran (§ 263, § 269 odst. 2 ObchZ). Věřiteli rovněž náleží nárok na smluvní pokutu (§ 544 OZ) 14. Bylo na žalované straně, aby prokázala, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátila, zaplatila úrok a další poplatky, popř. že dluh jinak zanikl (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008, jehož závěry jsou použitelné i nadále). 15. Žalovaná strana nic takového v řízení netvrdila, žádné námitky nevznesla a vrácení úvěru a zaplacení úroků a dalších poplatků neprokázala. 16. Žalovaná strana neprokázala, že dluh splnila řádně a včas, je tudíž v prodlení, a věřiteli vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 517 odst. 1, 2 OZ). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem (k povaze závazku k placení úroků z prodlení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.12.2007 sp. zn. 21 Cdo 761/2007, jehož závěry jsou použitelné i nadále). Jelikož dlužník vystupoval při sjednání smlouvy jako spotřebitel, náleží žalující straně úrok z prodlení v zákonné výši dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ke dni okamžiku prodlení (§ 262 odst. 4 ObchZ). 17. Věřiteli dále náleží právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele (§ 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb.). Náhradu účelně vynaložených nákladů, které věřiteli vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele lze požadovat, pokud byla ve smlouvě sjednána a spotřebitel byl o tomto právu věřitele písemně informován (§ 110 odst. 5 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb). Náhradu lze přitom sjednat paušální částkou v konkrétní, přiměřené výši (§ 1746 odst. 2, § 1 odst. 2, § 513 o.z.), nebo lze pouze ujednat povinnost k úhradě účelně vynaložených nákladů, přičemž v tomto případě je pak nutné účelně vynaložené náklady prokázat. Věřitel dostatečně zdůvodnil výši nákladů, a proto bylo žalobě vyhověno i v tomto rozsahu. 18. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách. 19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalující strana měla ve věci plný úspěch a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalované straně. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku. Dále k ní patří odměna za zastupování, jelikož byla žalující strana zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby do podání návrhu činí dle § 14b AT 300 Kč. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby poskytnutý do podání návrhu činí dle § 14b AT 100 Kč. Zástupce poskytl celkem 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT s příslušnou sazbou odměny v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, výzva k plnění). 20. Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalující strana opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalujíc