25 C 21/2022-24 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala určení, že není vlastníkem motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka] (dále též jen„ Vozidlo“). Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že dne [datum] prodala žalovanému [příjmení] a předala mu doklady k vozidlu. S žalovaným byla dohodnuta na tom, že ten následně přepíše Vozidlo na svoji osobu. Žalovaný i přes komunikaci s žalobkyní, případně jejím otcem (dále jen„ zmocněnec žalobkyně“), který ji v celé věci zastupoval, do dnešního dne vozidlo na svou osobu nepřepsal. I přes fakt, že bylo dohodnuto, že po provedení kontroly STK a nucených oprav se sejdou na [stát. instituce] k provedení přepisu. Žalovaný na SMS zprávy, telefonáty a maily zmocněnce žalobkyně nijak nereaguje, a písemné výzvy se vrací nedoručené, resp. nevyzvednuté. Zmocněnec žalobkyně podal dne [datum] u OOP [obec] oznámení, když nebylo přijato žádné opatření. Dne [datum] zmocněnec žalobkyně provedl informaci do Garančního fondu [anonymizováno]. Zmocněnec dotazy od pojišťoven zjistil, že byly uzavírány na předmětné vozidlo kupní smlouvy na jemu neznámé vlastníky v rozporu s údaji uvedenými v technickém průkazu vozidla na základě kupních smluv. Zmocněnec žalobkyně je názoru, že výše zmíněné vozidlo již není v provozu. Při předání vozidla zmocněnec předal žalovanému autorádio zn. Sencor [anonymizováno] za cenu 500 Kč, přičemž bylo dohodnuto, že žalovaný autorádio uhradí při přepisu vozidla a zmocněnec žalobkyně předá návod a dálkové ovládání. Žalovaný danou částku doposud nezaplatil. Věc již řešil i s odborem dopravy [stát. instituce]. Dne [datum] podal žádost o zápis změny vlastníka a provozovatele v registru silničních vozidel. Dne [datum] podal žádost o zánik pojištění vozidla v souvislosti s prodejem. Žalobkyně dále požaduje částku 426 Kč, která se skládá z účelně vynaložených nákladů, mimo jiné o 5 x 37 Kč, za odeslané doporučené dopisy, stížnost [anonymizováno] na zánik pojištění za 200 Kč a výzvu žalovaného za 70 Kč. Žalovaná částka tak celkem tvoří 926 Kč. 2. Předmětem řízení tak je nárok žalobkyně na určení, že již není vlastníkem vozidla, které je v dispozici žalovaného a dále peněžitá částka 926 Kč 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalobkyni a žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně výslovně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Podle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Předpoklad úspěchu žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (určovací žaloby), po procesní stránce spočívá tedy mimo jiné v tom, že účastníci mají na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Ten je dán zejména v těch případech, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým; žaloba domáhající se určení nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat přímo na splnění povinnosti (například zaplacení finanční částky). Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je proto dán jen tehdy, jestliže je takové určení způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96 určovací žaloba podle § 80 o. s. ř. je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu, a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec (onen„ pevný právní základ“), který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. V daném případě jde o žalobu na určení, že Vozidlo není ve vlastnictví žalobkyně, tedy osoby, která je v registru silničních vozidel evidována jako vlastník a provozovatel Vozidla, byť své vlastnické právo k Vozidlu převedla na žalovaného. 6. Naléhavý právní zájem na určení, že žalobkyně není vlastníkem Vozidla, je v předmětné věci dozajista dán, neboť žalobkyně tvrdí, že není vlastníkem Vozidla, ačkoliv je jako jeho vlastník a provozovatel v registru silničních vozidel evidována. Registrace vozidla nemá sama o sobě žádné právní následky v oboru soukromého práva, především práva vlastnického, třebaže osoba vlastníka vozidla se v registru eviduje a údaje mj. i o vlastníku vozidla musí být v případě jejich změny uvedeny v předepsané lhůtě do souladu se skutečným stavem, přesněji řečeno musí být v předepsané lhůtě povinnou osobou požádáno o provedení změny údaje o vlastníku v registru. Vlastníkem vozidla, ať již v registru vozidel registrovaného či nikoli, je tedy osoba, která podle předpisů práva občanského, nabyla k vozidlu vlastnické právo a toto nepozbyla, přičemž zápisu v registru vozidel mají pouze deklaratorní charakter. Pro nabývání a pozbývání vlastnictví k silničním vozidlům, bez ohledu na skutečnost, zda jsou v okamžiku nabytí či pozbytí vlastnictví v registru vozidel registrována či nikoli, platí stejná pravidla jako pro jakékoli jiné movité věci, neboť žádný k občanskému zákoníku speciální právní předpis nestanoví jinak (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, ze dne 27. 7. 2016, č. j. 10 As 114/2015-39). Přesto však je třeba poznamenat, že nesoulad skutečného právního stavu a stavu evidovaného v registru vozidel vyvolává právní nejistotu původního vlastníka, neboť z tohoto zápisu pro něj mohou plynout nepříjemné důsledky zejména v oblasti práva veřejného, a to zejména v případě, že nový vlastník páchá dopravní přestupky, popřípadě vozidlo provozuje bez povinného pojištění odpovědnosti. V takovém případě totiž orgány veřejné správy, nepodaří-li se jim zjistit skutečného vlastníka a provozovatele vozidla, předpokládají, že se těchto deliktů dopustil původní vlastník evidovaný v registru vozidel, po kterém pak uplatňují různé sankce, a původní vlastník se jim musí bránit, aby se vyhnul jeho nespravedlivého postihu, byť už z hlediska soukromého práva vlastnictví k vozidlu pozbyl. 7. Podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen„ zákon o podmínkách provozu vozidel“) zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem. Podle § 8 odst. 3, odst. 4 písm. a) zákona o podmínkách provozu vozidel žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla obsahuje vedle obecných náležitostí podání údaje o novém vlastníkovi a provozovateli silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písm. a); je-li provozovatel totožný s novým vlastníkem silničního vozidla, údaje o provozovateli se v žádosti neuvádí. Žádost podle odstavce 1 písm. a) podaná v listinné podobě musí být opatřena úředně ověřenými podpisy žadatelů; to neplatí, pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností při podání žádosti ověří totožnost žadatele nebo je žadatel zastoupen na základě plné moci. K žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se přiloží v případě převodu vlastnického práva technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, který není starší než 30 dní, a zelená karta vydaná podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, není-li silniční vozidlo vyřazené z provozu. Podle § 8 odst. 1, odst. 2 věta první zákona o podmínkách provozu vozidel došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka. P