28 C 24/2022-17 — Okresní soud v Liberci

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) 2. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 1 425 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených vyúčtování za poskytnuté služby. Žalobkyně tvrdila, že se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvy [číslo] [číslo] na základě kterých se zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a související služby ve sjednaném rozsahu a žalovaná se zavázala řádně a včas platit cenu sjednanou za uvedené služby. Strany si ujednaly, že se splatnost měsíčních splátek řídí datem splatnosti jednotlivých vyúčtování, pro případ neuhrazení příslušné splátky ve splatnosti nebo ukončením účastnické smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je uzavřena, výpovědí ze strany žalovaného, sjednaly strany okamžitou splatnost všech dosud neuhrazených resp. nesplatných splátek. Žalobkyně tvrdila, že vystavovala žalované vyúčtování služeb po skončení každého zúčtovacího období. Žalovaná je v prodlení s úhradou vyúčtování [číslo] za období od [datum] do [datum] se splatností dne 20. 12. 2020 v částce 3 507 Kč, kdy v tomto řízení je nárokováno 1 425 Kč - Audiotex. Žalobkyně tvrdila, že žalovanou vyzývala k úhradě dlužené částky předžalobní výzvou ze dne 21. 3. 2022, na kterou žalovaná nijak nereagovala. 3. Žalovaná nic netvrdila, k věci se nevyjádřila. 4. Soud ve věci rozhodnul bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř., když žalované byla zaslána výzvy k vyjádření k uvedenému postupu s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná na výzvu nijak nereagovala. 5. Žalobkyně svoje tvrzení prokázala listinnými důkazy, z nichž soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaná se žalobkyní uzavřela dne [datum] dvě účastnické smlouvy [číslo] [číslo] jejichž předmětem bylo poskytování služeb elektronických komunikací a služeb souvisejících, za jejichž poskytnutí se žalovaná zavázala uhradit sjednanou cenu. Součástí smlouvy jsou mimo jiné Všeobecné podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] (dále jen„ Všeobecné podmínky“). Z vyúčtování [číslo] ze dne 6. 12. 2020 se splatností 20. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná má uhradit mimo jiné 1 425 Kč za zprostředkované služby (Volání na speciálně zpoplatněná čísla). Dne 21. 3. 2022 zaslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní upomínku s výzvou k úhradě dlužné částky. Dle ust. [číslo] Všeobecných podmínek některé služby, které lze užívat prostřednictvím sítě Operátora (žalobkyně), neposkytuje Operátor ale jiné subjekty, a to za podmínek, které si (žalovaná) s těmito subjekty sjedná, přičemž k úhradě ceny těchto služeb může docházet s využitím Platební služby (…). Veškeré pohledávky, které vzniknou třetí straně v případě využití služby, příslušná třetí strana postupuje vždy Operátorovi, který je může vyúčtovat a v případě, že nebudou uhrazeny, může je vlastním jménem a na vlastní účet vymáhat. 6. Po právní stránce soud posoudil věci takto: Podle § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, kdy platební službou je provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení. Platební transakce není službou elektronických komunikací podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. 7. Na základě shora uvedeného lze uzavřít, že žalobkyně na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací poskytovala žalobkyně žalované mimo jiné i tzv. služby třetích stran, které nejsou službami elektronických komunikací podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích tak, jak je stanoveno ve Všeobecných podmínkách žalobkyně, které byly nedílnou součástí smlouvy. Žalobkyně vystavila žalované vyúčtování poskytnutých služeb, které žalovaná neuhradila. Žalovaná nic netvrdila, nesporovala uzavření uvedených smluv, netvrdila ani neprokázala, že by pohledávku žalobkyni uhradila, nebo že povinnost k úhradě částky zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 425 Kč za poskytnuté služby třetích stran za oprávněný a uložil žalované povinnost tuto částku žalobkyni uhradit. 8. Protože žalovaná nezaplatila dlužnou částku řádně a včas, je v prodlení a dle § 1970 OZ má žalobkyně nárok i na úrok z prodlení, jehož výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., soud žalobě vyhověl i v tomto směru a uložil žalované zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení. 9. náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 425 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.