12 C 28/2023-19 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhal zaplacení částky 37 425,40 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], (dříve [právnická osoba]) (dále jen„ předchůdce žalobce“), uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 37 425,40 Kč. Předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách [webová adresa] zaslal žalovaný předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, na základě které žalovaný čerpal 37 425,40 Kč se splatností dne 14. 6. 2022. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalovaného [bankovní účet] pod [variabilní symbol]. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 postoupena na žalobkyně. 2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. b) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalovaný požádal žalovanou o poskytnutí úvěru ve výši 25 000 Kč (prokázáno listinou označenou„ loan application info“). Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se předchůdce žalobce zavázal žalovanému poskytnout úvěr až do výše 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet Úvěr, úroky z Úvěru ve výši 0,4026 % denně pravidelnými měsíčními splátkami ve výši odpovídající Minimálním splátkám dle Obchodních podmínek, tj. ve výši (a) 13 % nesplaceného Úvěru společně s úrokem z Úvěru a Poplatkem za čerpání nebo (b) 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy každý měsíc v ten jistý kalendářní den, ke kterému mu byly finanční prostředky dle této Smlouvy připsány na jeho bankovní účet. Celková splatná částka činila 44 899,34 Kč. Dále byl sjednán poplatek z prodlení ve výši 250 Kč jako náhrada účelně vynaložených nákladů vzniklých Věřiteli v souvislosti s vaším prodlením s jakoukoli minimální měsíční splátkou do data skutečného splacení (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne [datum]). Ke dni 14. 6. 2022 činila celková dlužná částka 37 626,70 Kč. Dlužná částka sestávala z poskytnuté částky 25 000 Kč, úroku ve výši 11 876,70 Kč a náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 3 x 250 Kč (prokázáno fakturou s variabilním symbolem [číslo]). Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla dne [datum] uzavřena smlouva o opakovaném postoupení pohledávek, kterou byl na žalobkyni postoupen soubor pohledávky včetně pohledávky za žalovaným, jež je předmětem tohoto řízení (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek). Změna věřitele byla žalovanému oznámena (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě částky 48 024,40 Kč výzvou odeslanou právním zástupcem žalobkyně (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 25. 10. 2022). 5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Dle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. 8. Dle ustanovení § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. 9. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, který úvěr čerpal prostřednictvím bezhotovostní platby. Úvěr měl žalovaný vrátit spolu s úrokem ve výši 0,4026 % denně do 14. 6. 2022. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky do doby splatnosti nevrátil. V souvislosti s prodlením žalovaného vynaložila předchůdkyně žalobkyně náklady, které se žalovaný zavázal uhradit ve výši 250 Kč za každou neuhrazenou splátku. Žalovaný předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak. Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Žalobce je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimován k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu smlouvy o úvěru za oprávněný a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit. 10. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 676 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 498 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 37 425,40 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 12. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobce podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobce a jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.