12 C 323/2022-21 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 15 475,23 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované], [PSČ] Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny (dále jen„ VODP“). Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] v částce 14 690,05 Kč, splatné ke dni 7. 9. 2021. Na tuto fakturu žalovaná ničeho neuhradila a je tedy v prodlení se zaplacením částky 14 690,05 Kč. Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] v částce 1 703,37 Kč, splatné ke dni 17. 10. 2021. Na tuto fakturu žalovaná dále ničeho neuhradila a je tedy v prodlení se zaplacením částky 1 703,37 Kč. Dále žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek, a to písemnými upomínkami doporučeně zaslanými na adresu žalované ve dnech 5. 3. 2021, 7. 5. 2021 a 17. 6.2021, přičemž za každou z upomínek si dle VODP žalobkyně účtovala 240 Kč. 2. V rámci smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny se žalovaná zavázala, že nevstoupí po dobu trvání smlouvy 12 měsíců do smluvního vztahu s jiným dodavatelem elektřiny, ve vztahu k předmětnému odběrnému místu. V případě, že by tuto povinnost porušila, byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši 110 Kč, za každý byť jen započatý kalendářní měsíc porušení této povinnosti. Dne 23. 7. 2021 požádala žalovaná, postupem dle § 33 a násl. zákona 408/2015 Sb. o pravidlech trhu s elektřinou, skrze operátora trhu o převod odběru elektřiny k jinému dodavateli. Tím tento svůj závazek v průběhu dohodnuté doby uzavřením smlouvy s jiným obchodníkem porušila, v důsledku čehož jí vyúčtoval žalobce smluvní pokutu za období 4 měsíců v celkové výši 440 Kč. 3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala. 5. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované], [PSČ] Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny (důkaz: Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum]). Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] v částce 14 690,05 Kč, splatné ke dni 7. 9. 2021 (důkaz: faktura [číslo]). Opravným vyúčtováním [číslo] vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] v částce 1 703,37 Kč, splatné ke dni 17. 10. 2021. [příjmení] 1 703,37 Kč představuje rozdíl, mezi částkou vyúčtovanou fakturou [číslo] opravným vyúčtováním (důkaz: faktura [číslo]). Žalobkyně zaslala žalované ve dnech 5. 3. 2021, 7. 5. 2021 a 17. 6.2021 upomínky k úhradě dlužných částek, přičemž za každou v souladu s VODP nárokovala částku 240 Kč (důkaz: příslušné upomínky). Za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby byl v VOPD sjednán poplatek ve výši 240 Kč (důkaz: Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny). V rámci smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny se žalovaná zavázala, že nevstoupí po dobu trvání smlouvy 12 měsíců do smluvního vztahu s jiným dodavatelem elektřiny, ve vztahu k předmětnému odběrnému místu. V případě, že by tuto povinnost porušila, byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši 110 Kč, za každý byť jen započatý kalendářní měsíc porušení této povinnosti (důkaz: Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum]). Žalovaná dne 23. 7. 2021 požádala skrze operátora trhu o převod odběru elektřiny k novému dodavateli (důkaz: záznam v interním systému operátora trhu). Dne 7. 9. 2021 žalobkyně žalované vyúčtoval smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši 440 Kč se splatností dne 21. 9. 2021 (důkaz: Faktura [číslo]). 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb. se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Žalobkyně dále v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb. žalované dodávala elektřinu a související služby. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny na základě těchto smluv žalobkyni vznikla povinnost dodávat žalované elektřinu do odběrného místa oproti povinnosti žalované za dodanou komoditu zaplatit. Žalobkyně svoji povinnost splnila a dodané komodity řádně vyúčtovala, žalovaná však netvrdila ani neprokázala, že by vzniklý nedoplatek uhradila, že jí povinnost k úhradě žalovaných částek nevznikl nebo že by zanikl na základě jiné skutečnosti. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu nedoplatku za dodávku elektřiny za oprávněný a uložil žalované povinnost tyto částky žalobkyni uhradit. Žalobkyně s žalovanou sjednali v mezích § 1 odst. 2, § 1746 odst. 2 o. z. poplatky za sankční upomínky. Žalovaná byla na dluh upomínána, a proto žaloba byla shledána po právu i o ohledně částky 720 Kč. Rovněž je oprávněný požadavek žalobkyně na uhrazení smluvní pokuty za uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny s jiným dodavatelem v době trvání smluvního vztahu. 8. Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě nedoplatků nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 553,42 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 11. Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 14b a.t. neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobkyně opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyní podávané návrhy v druhově totožných věcech (neuhrazené faktury za spotřebu plynu a elektřiny), mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Tedy žalobkyně podává řadu žalob, které se zásadním (ani jakkoliv podstatným) způsobem neliší od jiných žalob v obdobných věcech. Její žaloby jsou tak ve skutkové i právní rovině typově