12 C 430/2022-20 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 45 633,84 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], [PSČ] Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny (dále jen„ VODP“). Fakturou [variabilní symbol] vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] v částce 22 019,33 Kč, splatné ke dni 26. 10. 2021. Na tuto fakturu žalovaná ničeho neuhradila a je tedy v prodlení se zaplacením částky 22 019,33 Kč. Fakturou [variabilní symbol] vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] v částce 23 134,51 Kč, splatné ke dni 20. 1. 2022. Na tuto fakturu žalovaná dále ničeho neuhradila a je tedy v prodlení se zaplacením částky 23 134,51 Kč. Dále žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek, a to písemnými upomínkami doporučeně zaslanými na adresu žalované ve dnech 16. 9. 2021 a 24. 11. 2021, přičemž za každou z upomínek si dle VODP žalobkyně účtovala 240 Kč. 2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], [PSČ] Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny (důkaz: Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum]). Fakturou [variabilní symbol] vyúčtovala žalobkyně nedoplatek za elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] v částce 22 019,33 Kč (celková cena 28 019,33 Kč, ze které byla částka 6 000 Kč uhrazena prostřednictvím záloh), splatné ke dni 26. 10. 2021 (důkaz: faktura [číslo]). Fakturou [variabilní symbol] vyúčtovala žalobkyně nedoplatek za elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] v částce 23 134,51 Kč splatné ke dni 20. 1. 2022 (důkaz: faktura [číslo]). Žalobkyně zaslala žalované ve dnech 16. 9. 2021 a 24. 11. 2021 k úhradě dlužných částek, přičemž za každou v souladu s VODP nárokovala částku 240 Kč (důkaz: příslušné upomínky). Za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby byl v VOPD sjednán poplatek ve výši 240 Kč (důkaz: Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny). 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb. se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Žalobkyně dále v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb. žalované dodávala elektřinu a související služby. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny na základě těchto smluv žalobkyni vznikla povinnost dodávat žalované elektřinu do odběrného místa oproti povinnosti žalované za dodanou komoditu zaplatit. Žalobkyně svoji povinnost splnila a dodané komodity řádně vyúčtovala, žalovaná však netvrdila ani neprokázala, že by vzniklý nedoplatek uhradila, že jí povinnost k úhradě žalovaných částek nevznikl nebo že by zanikl na základě jiné skutečnosti. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu nedoplatku za dodávku elektřiny za oprávněný a uložil žalované povinnost tyto částky žalobkyni uhradit. Žalobkyně s žalovanou sjednali v mezích § 1 odst. 2, § 1746 odst. 2 o. z. poplatky za sankční upomínky. Žalovaná byla na dluh upomínána, a proto žaloba byla shledána po právu i o ohledně částky 480 Kč. 7. Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě nedoplatků nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 004 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 826 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 633,84 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 10. Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 14b a.t. neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobkyně opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyní podávané návrhy v druhově totožných věcech (neuhrazené faktury za spotřebu plynu a elektřiny), mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Tedy žalobkyně podává řadu žalob, které se zásadním (ani jakkoliv podstatným) způsobem neliší od jiných žalob v obdobných věcech. Její žaloby jsou tak ve skutkové i právní rovině typově shodné. Je tak evidentní, že žalobkyně vychází při sepisování návrhu na vydání platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b a. t.