12 C 6/2023-19 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 19 234 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 234 Kč od 17. 9. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru ve výši 23 634 Kč (skládající se z půjčené částky 13 000 Kč a souhrnného poplatku 10 634 Kč), podle které měl splácet týdně 394,00 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Zaplacená částka 4 400 Kč se započetla na nejprve na úhradu nákladů na soudní či mimosoudní vymáhání dlužné částky, dále na úhradu sjednaných a vyměřených smluvních pokut, dále na úhradu poplatků za prodlení se splácením Úvěru, dále na úhradu poplatku za zpracování a doručení Úvěru, dále na úhradu poplatku za hotovostní inkaso splátek Úvěru, dále na úhradu jistiny Úvěru dílem ve výši 83,47 % a úroku za poskytnutí Úvěru dílem ve výši 16,53 %. Poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek, je tvořen zejména odměnou obchodního zástupce za hotovostní výběr týdenních splátek v místě bydliště žalovaného, dále nákladů na jízdy s tím spojené, dále na administrativní zpracování úvěru, zavedení do systému účtování, dále tisk a zhotovení dokumentů potřebných Smlouvy atd. Nejedná se o sjednaný úrok, jedná se o poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek. Žalovaná splácela úvěr nepravidelně a uhradila pouze 4 400 Kč. 2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. b) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 13 000 Kč a žalovaná se naopak zavázala vrátit žalobci kromě půjčených 11 000 Kč zaplatit ještě souhrnný poplatek ve výši 10 634 Kč, který je složen z úroku 2 574 Kč, poplatku za zpracování a doručení 3 900 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 4 160 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 393,90 Kč počínaje dnem [datum] s tím, každá další splátka byla splatná 7 dní po datu splatnosti předchozí splátky. Částka 13 000 Kč byla žalované poskytnuta v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo]). Žalovaná splácela úvěr nepravidelně a uhradila pouze 4 400 Kč (prokázáno informacemi ke smlouvě). Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 19 234 Kč prostřednictvím právního zástupce žalobkyně (prokázáno předžalobní výzvou včetně podacího archu). 5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované 13 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 634 Kč. Žalovaná splácela úvěr nepravidelně a uhradila pouze 4 400 Kč. 6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Soud má za prokázané, že žalobkyně s žalovanou uzavřel smlouvu o úvěru. Peněžní prostředky byly žalované poskytnuta v hotovosti a žalovaná se je zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem, který je specifikován výše v 60 týdenních splátkách. Bylo na žalované, aby prokázala, že k prodlení s vrácením zápůjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ji vrátila a zaplatila úrok, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaná nic takového v řízení netvrdila, žádné námitky nevznesla a vrácení zápůjčky a zaplacení úroku neprokázala. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu smlouvy o úvěru za oprávněný a uložil žalované povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.. 9. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaná neprokázala, že dluh splnila řádně a včas, žalobci tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalobkyni náleží úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 234 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 12. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobce podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobce a jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.