12 C 75/2023-19 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 12 276,01 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že jako dodavatel poslední instance dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného] ([anonymizováno] OPM: [číslo]), neboť jeho původní dodavatel ztratil možnost obchodovat s elektřinou. Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně žalovanému elektřinu dodanou do odběrného místa [anonymizováno] [číslo] v zúčtovacím období od [datum] do [datum] v částce 17 171 Kč, splatné ke dni 7. 4.2022. Žalovaný na tuto fakturu uhradil dne [datum] částku 6 248 Kč a dne [datum] částku 3 525,13 Kč. Z titulu faktury [číslo] žalovaný dluží žalobkyni částku 7 397,87 Kč. Žalobkyně dále jako dodavatel poslední instance dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa] ([anonymizováno] OPM: [číslo]). Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně žalovanému elektřinu dodanou do odběrného místa [anonymizováno] [číslo] v zúčtovacím období od [datum] do [datum] v částce 4 638,14 Kč, splatné ke dni 7. 4. 2022. Žalovaný na fakturu ničeho neuhradil. Dne 17. 2. 2022 žalobkyně zaslala žalovanému z důvodu prodlení s úhradou plateb za odběr elektřiny upomínku, za jejíž odeslání vyúčtovala žalovanému poplatek ve výši 240 Kč. Žalovaný tak dluží žalobkyni částku 12 760,01 Kč, jejíž uhrazení se žalobkyně domáhá. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobkyně dodávala žalovanému jako dodavatel poslední instance elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného] ([anonymizováno] OPM: [číslo]), neboť jeho původní dodavatel ztratil možnost obchodovat s elektřinou. Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně žalovanému elektřinu dodanou do odběrného místa [anonymizováno] [číslo] v zúčtovacím období od [datum] do [datum] v částce 17 171 Kč, splatné ke dni 7. 4.2022 (prokázáno fakturou [číslo]). Žalobkyně dále jako dodavatel poslední instance dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa] ([anonymizováno] OPM: [číslo]). Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně žalovanému elektřinu dodanou do odběrného místa [anonymizováno] [číslo] v zúčtovacím období od [datum] do [datum] v částce 4 638,14 Kč, splatné ke dni 7. 4. 2022 (prokázáno fakturou [číslo]). Dne 17. 2. 2022 žalobkyně zaslala žalovanému z důvodu prodlení s úhradou plateb za odběr elektřiny upomínku, za jejíž odeslání vyúčtovala žalovanému poplatek ve výši 240 Kč (prokázáno upomínkou ze dne 17. 2. 2022). Poplatek za odeslání upomínky činí dle Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně 240 Kč (prokázáno Všeobecnými obchodními podmínkami). 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 12a písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) dodavatel poslední instance je povinen dodávat elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn. Podle ustanovení § 12b odst. 2 energetického zákona zákazník a provozovatel distribuční soustavy jsou povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Četnost zálohové platby pro zákazníka v postavení spotřebitele je měsíční a splatnost zálohové platby činí nejméně 14 kalendářních dní. 6. Na vztah mezi účastníky dopadá ustanovení § 12a a násl. zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Závazkový vztah mezi zákazníkem a dodavatelem poslední instance vzniká ze zákona (ex lege). Žalovanému vznikla podle ustanovení § 12b odst. 2 energetického zákona povinnost hradit žalobkyni jako dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Žalobkyně své povinnosti splnila, neboť žalované elektřinu dodávala a jejich dodávku řádně vyúčtovala, žalovaný však netvrdil ani neprokázal, že by nedoplatky, které mu v souvislosti s dodávkou elektřiny vznikly, uhradil, že jeho povinnost k úhradě vymáhané částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě. 7. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě pojistného nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 276,01 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 10. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.