16 C 158/2023-17 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku 10 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 400 Kč od 2.2.2020 do zaplacení s tím, že žalovaný je veden jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], přičemž žalovaný neměl od 11.9.2018 do 17.2. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dlužná částka se skládá ze základu příspěvku ve výši 10 400 Kč, který je tvořen zákonnou sazbou 65 Kč/den vynásobenou počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy 160 dní. Dále žalobce požaduje částku 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s ustanovením § 4 odst. 4 vyhlášky č. 205/199 Sb., když zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Žalovaný do dnešního dne ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. Žalobce ani žalovaný se k postupu soudu nevyjádřili. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů. 4. Soud má za zjištěné, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky 10 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 400 Kč od 2.2.2020 do zaplacení s tím, že žalovaný je veden jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], přičemž žalovaný neměl od 11.9.2018 do 17.2. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dlužná částka se skládá ze základu příspěvku ve výši 10 400 Kč, který je tvořen zákonnou sazbou 65 Kč/den vynásobenou počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy 160 dní. Dále žalobce požaduje částku 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s ustanovením § 4 odst. 4 vyhlášky č. 205/199 Sb., když zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Žalovaný do dnešního dne ničeho nezaplatil, a to přes 2 upomínky a předžalobní upomínku ze dne 19.1.2023. 5. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, dále jen zákon. Žalovaný, co by osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel (§ 4 odst. 2 zákona), je v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona povinna zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti, kdy nebylo sjednáno tzv. povinné ručení. Podle ustanovení § 4 odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, tedy 160 dní, a výše denní sazby podle druhu vozidla, tedy 65 Kč (§ 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona je žalovaný povinen zaplatit žalobci také náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které činí 300 Kč (§ 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.) Lhůta ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek činí podle ustanovení § 4 odst. 7 zákona nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, a splatnost příspěvku nastala 1.2.2020. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Protože v řízení nebylo zjištěno, že žalovaný zaplatil žalobci výše uvedené příspěvky, ani že tento nárok žalobce jinak zanikl, soud důvodné žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 739 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z nákladů právního zastoupení. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 8. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 9. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. soud v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání.