16 C 347/2022-20 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 26 900 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný je veden jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód] (dále též jen„ vozidlo“), přičemž žalovaný neměl od 28. 6. 2019 do 30. 11. 2019, od 1. 12. 2019 do 31. 3. 2020 a od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vozidlo tak bylo nepojištěno 156 dní, resp. 122 dní, resp. 122 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost vozidlo pojistit. Žalobkyni vznikl nárok na příspěvek, jehož výše se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Žalobkyně zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku což je podmínkou pro uplatnění nároku. Splatnost příspěvku nastala dne 22. 3. 2020, resp. 30. 11. 2020, resp. 15. 2. 2021. Žalobkyně požadovala uhradit částku 10 440 Kč, resp. 8 230 Kč, resp. 8 230 Kč. Jedná se o částku 10 140 Kč (zákonná denní sazba 65 Kč vynásobená počtem dní, tj. 156) a částku 300 Kč, což je poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, částku 7 930 Kč (zákonná denní sazba 93 Kč vynásobená počtem dní, tj. 122), a částku 300 Kč, což je poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek a částku 7 930 Kč (zákonná denní sazba 93 Kč vynásobená počtem dní, tj. 122), a částku 300 Kč, což je poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzváni zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s tím že v případě že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. Žalobkyně ani žalovaný se k postupu soudu nevyjádřili. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně odeslala dne 6. 2. 2020 výzvu, ze které vyplývá, že žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla, neboť z informací, které měla žalobkyně k dispozici od pojišťoven (a z centrálního registru vozidel), zjistila, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], a k tomuto vozidlu není (nebylo) v období od 28. 6. 2019 do 30. 11. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tzv. povinné ručení. Denní sazba příspěvku činila podle daného typu vozidla 65 Kč. Celková výše příspěvku činila 10 140 Kč, náklady uplatnění činily 300 Kč. Výzva rovněž mj. obsahovala poučení o možnosti doložit okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Splatnost příspěvku a nákladů byla stanovena ve lhůtě do 30 dnů od doručení výzvy, tj. v tomto případě do dne 22. 3. 2020 (důkaz: Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 6. 2. 2020). 5. Vozidlo bylo dále nepojištěno v období od 1. 12. 2019 do 31. 3. 2020, žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za dané období dne 16. 9. 2020. Celková výše příspěvku činila 7 930 Kč, náklady uplatnění činily 300 Kč. Výzva rovněž mj. obsahovala poučení o možnosti doložit okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Splatnost příspěvku a nákladů byla stanovena ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy, tj. v tomto případě do dne 30. 11. 2020 (důkaz: Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 16. 9. 2020). 6. Vozidlo bylo dále nepojištěno v období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020, žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za dané období dne 2. 12. 2020. Celková výše příspěvku činila 7 930 Kč, náklady uplatnění činily 300 Kč. Výzva rovněž mj. obsahovala poučení o možnosti doložit okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Splatnost příspěvku a nákladů byla stanovena ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy, tj. v tomto případě do dne 15. 2. 2021 (důkaz: Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 2. 12. 2020). 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o odpovědnosti“) vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] ([název žalobkyně]) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 8. Dle § 1 odst. 2 zákona o odpovědnosti (a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, (b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 9. Dle § 4 odst. 3 zákona o odpovědnosti se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 10. Dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dál jen„ vyhláška“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru n nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. 11. Dle § 4 odst. 4 zákona o odpovědnosti osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 1. Po právní stránce byl v souladu s výše citovanými ustanoveními žalovaný, jako vlastník (provozovatel) tuzemského vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vyzván k úhradě příspěvku za každý den porušení povinnosti plynoucí § 1 odst. 2 zákona o odpovědnosti. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které v souladu s účinnou právní úpravou řádně, včetně jejich výše, vyúčtovala. Na základě zjištěného skutkového stavu má soud za to, že výzva žalobkyně k úhradě příspěvku, obsahovala veškeré zákonem předepsané náležitosti, avšak žalovaný ani po jejím doručení příspěvek a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, neuhradil. Žalovaný nesporoval doručení výzvy k úhradě příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ani netvrdil ani neprokázal, že by dlužné částky uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti, tj. že např. existovaly okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu výše specifikovaného příspěvku, stejně tak nárok nákladů na jeho uplatnění, za oprávněný a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit. 21. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku. 22. Protože v řízení nebylo zjištěno, že žalovaný zaplatil žalobkyni příspěvek, ani že tento nárok žalobkyně jinak zanikl, soud důvodné žalobě v plném rozsahu vyhověl. 23. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobkyni přiznal jejich náhradu. Žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. tím, že žalovanému zaslal více než 7