16 C 49/2023-23 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit mu výše uvedenou částku 67 604,14 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovanému dodal zboží konkrétně pneumatiky včetně montáže, a to dne [datum], a znovu dne [datum]. První dodávku pak vyúčtoval fakturou [anonymizováno] ze dne 19.10.2021 na částku 30 989,16 Kč, splatnou dne 30.10.2021. Na tuto fakturu pak žalovaný uhradil dne 1.5.2022 částku 4 023,03 Kč, a dne 17.8.2022 částku 5 000 Kč. Neuhrazeno zůstalo 21 966,13 Kč. Druhou dodávku vyúčtoval fakturou [anonymizováno] ze dne [datum] na částku 45 638,01 Kč, splatnou dne 9.11.2021. Na tuto fakturu pak žalovaný neuhradil nic. Žalobce vyzval žalovaného k doplacení zbylé dlužné částky z obou dodávek ve výši 67 604,14 Kč předžalobní upomínkou ze dne 9.1.2023 doručené do datové schránky žalovaného. Dlužná částka pak nebyla uhrazena. 2. Žalovanému pak byl doručen platební rozkaz ve věci vydaný pod č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], a to spolu s žalobou a také výzvou ve smyslu ustanovení § 114b o.s.ř., ve které byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu písemně vyjádřil k žalobě, zda nárok uplatněný žalobou uznává, nebo aby vylíčil skutečnosti na svoji obranu a k těmto skutečnostem navrhl důkazy. Zároveň byl poučen, že pokud se bez vážného důvodu ve lhůtě stanovené nevyjádří, má soud za to, že nárok žalobkyně uznává. Výzva k vyjádření byla žalovanému doručena dne 8.3.2023 na adrese jeho aktuálního pobytu, tedy do Vazební věznice v Liberci, a to do vlastních rukou. Žalovaný pak písemně, podáním ze dne 10.3.2023, svůj dluh vůči žalovanému uznal, kdy doplnil, že s ohledem na svou aktuální situaci nemá prostředky na uhrazení dluhu. 3. Podle § 153a odst. 1 o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je vůči němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Podle téhož ustanovení odst. 3 rozhodne soud rozsudkem pro uznání také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován uznal (§ 114 b odst.5 o.s.ř.). V tomto případě žalovaný ve stanovené lhůtě dlužnou částku uznal, a to písemně a v celé výši. Uzná-li nárok uplatněný v žalobě zcela, nemusí písemné vyjádření obsahovat žádné další údaje. Soud tedy žalobě jako důvodně podané vyhověl s ohledem na výslovné uznání žalovaného. 4. Stejně tak byl přiznán úrok z prodlení požadovaný v souladu s ustanovením § 1970 zákona č.89/2012 Sb. občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. S ohledem na ustanovení § 153a o.s.ř. odst.4 nebylo ve věci pro vydání rozsudku pro uznání nařízeno jednání. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy ve věci byl zcela úspěšný žalobce a má tak právo na náhradu nákladů řízení, tvořenou zde náklady za zaplacený soudní poplatek 3 380,50 Kč, a dále za právní zastoupení advokátem za 3 úkony podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif po 3 820 Kč (převzetí věci, předžalobní upomínka, žaloba), a 3 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst.3 advokátního tarifu. K nákladům pak náleží ve smyslu ustanovení § 137 o.s.ř. také příslušná DPH, které je právní zástupce žalobkyně registrovaným plátcem, a to ve výši 2 595 Kč Náklady řízení tedy přiznány v celkové výši 18 335,50 Kč. 7. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení, kdy je zřejmé že s ohledem na aktuální situaci žalovaného není reálné uhrazení dlužné částky v nějaké konkrétní lhůtě odlišné od lhůty zákonné.