17 C 111/2023-24 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 15 184 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 12 000 Kč. Žalobkyně žalovanému poskytla dne [datum] úvěr převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný na dlužný úvěr ničeho nezaplatil. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z jistiny úvěru ve výši 12 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 880 Kč, poplatku za službu klidné spaní ve výši 110 Kč, poplatku za službu [anonymizováno] ve výši 165 Kč, poplatku za informační SMS servis 29 Kč, účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 3 500 Kč. K tomu žalobkyně dále nárokuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny za prvních 90 dní prodlení a zákonný úrok z prodlení z částky 15 184 Kč od ode dne 19. 6. 2021 do zaplacení. 2. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že u žalovaného zjistila celkový počet členů domácnosti, pravidelné měsíční výdaje, čisté měsíční příjmy a ověřené měsíční příjmy. Dále žalovaného lustrovala v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, registru TelcoScore, v databázi PČR hledaných osob, registru politicky aktivních osob, katastrálním rejstříku a učinila výpis z registru„ sankční seznamy“. K příjmu žalovaného předložila výpis o provedení transakce – mzdy na účet žalovaného dne 8. 1. 2021. 3. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání nedostavil a nepožádal ani o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., vycházeje přitom z obsahu spisu a z označených důkazů. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.). 4. Ze smlouvy ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně vyhotovila smlouvu o úvěru, která obsahuje závazek žalobkyně poskytnout žalovanému částku 12 000 Kč na bankovní účet žalovaného a závazek žalovaného poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 880 Kč a dalšími poplatky za služby specifikovanými podrobněji ve smlouvě. RPSN je uvedena ve smlouvě ve výši 1269,72 %. V případě prodlení žalovaného stíhala povinnost hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, je-li žalovaný v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, a to za každý den prodlení, dále zákonný úrok z prodlení, a paušální poplatky specifikované podrobněji ve smlouvě. 5. Z potvrzení o provedení platby bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala dne [datum] na účet příjemce č. [bankovní účet] částku 12 000 Kč. Z listiny autorizace ověření totožnosti účtu č. [bankovní účet] se podává, že jako majitel tohoto účtu je evidován žalovaný. 6. Žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovaným byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně sice dostála svým povinnostem ohledně zjišťování příjmů žalovaného. Žalobkyně však nepředložil žádné důkazy stran zkoumání aktuálních výdajů žalovaného. Soud byl připraven vyzvat žalobkyni při jednání dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označila a předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalovaného s poučením o nesplnění této výzvy, pro absenci žalobkyně a jejího právního zástupce však tak učinit nemohl. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně převedla dne [datum] na účet žalovaného částku 12 000 Kč. 8. Soud posoudil věc po právní stránce následovně. Žalobkyně, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaný, coby spotřebitel, projevily vůli uzavřít smlouvu o úvěru, a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, dále jen z.s.ú. Žalobkyni tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovaným povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 z.s.ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že v rámci předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z.s.ú. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti (absolutní neplatnost u smluv uzavřených před datem 28. 5. 2022 se dovozuje například z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679-18). 9. Žalobkyně má proto ze žalovaného nároku právo na vrácení jistiny v souladu s § 87 odst. 1, třetí věta, z.s.ú. (speciálním ustanovením k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o.z.), avšak již nikoli na zbývající částky žalovaného nároku, a to včetně zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o.z. Je tomu tak proto, že nárok na úrok z prodlení vzniká teprve v okamžiku prodlení žalovaného, avšak žalovaný v době rozhodování soudu není v prodlení s vrácením jistiny. Prodlení s vrácením jistiny se v tomto případě neodvíjí od výzvy věřitele, ale, jak stanovuje § 87 odst. 1 z.s.ú., od doby přiměřené možnostem spotřebitele, tedy nové doby splatnosti dohodnuté účastníky anebo určené soudem (viz obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). 10. Vzhledem k výše uvedenému byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1, věta za středníkem, o.s.ř. ve spojení s § 87 odst. 1 a 2 z.s.ú. v délce tří dnů, protože ze spisu žádné skutečnosti odůvodňující odchýlení od této obecné pariční lhůty nevyplývají. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Procesně úspěšná byla žalobkyně v částce 12 000 Kč a žalovaný v částce 10 823,62 Kč (zbývající část žalovaného nároku představující poplatky v celkové částce 3 184 Kč, zákonné úroky z prodlení ve výši 2 773,06 Kč, tedy z částky 15 184 Kč ode dne 19. 6. 2021 do dne vyhlášení rozsudku, účelně vynaložené náklady na vymáhání pohledávky v částce 3 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 15 184 Kč za prvních 90 dní prodlení, tedy ode dne 19. 6. 2021 do dne 17. 9. 2021 v částce 1 366,56 Kč). Úspěch žalobkyně lze vyjádřit jako 52,58 % a úspěch žalovaného 47,42 % O náhradě nákladů řízení proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť převažující úspěch žalobkyně byl pouze v nepatrné části.