17 C 124/2023-25 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 29 503,72 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 26 000 Kč, kterou měla splácet v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 3 452 Kč, splatnost poslední splátky připadala na den 23. 1. 2021. Původní věřitel úvěr žalované vyplatil v hotovosti v místě jejího bydliště, což žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byla původním věřitelem opakovaně vyzývána k úhradě dluhu. Splatnost celého úvěru nastala ke dni splatnosti poslední splátky, dne 23. 1. 2021. Žalovaná na dlužnou částku uhradila toliko částku 13 446,99 Kč, která byla dle smlouvy alokována poměrně na jistinu a příslušenství pohledávky. Předmětem žalobního návrhu je tak pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 19 208,15 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 9 193,03 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 743,46 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 3 377,04 Kč, smluvní pokuty ve výši 10 295,57 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku, který ke dni zesplatnění činil 5 590,39 Kč, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru z jistiny úvěru. 2. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně vycházela ze žádosti o úvěr vyplněné žalovanou, jejíž povinností je uvést pravdivé údaje. Dále soudu doplnila Oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory, a výpis z účtu žalované, ze kterého vyplývá příjem žalované za měsíc [anonymizováno] 2019 až [anonymizováno] 2019 v částce 11 930 Kč. 3. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání nedostavila a nepožádala ani o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., vycházeje přitom z obsahu spisu a z označených důkazů. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.). 4. Ze smlouvy ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], vyhotovila smlouvu o úvěru [číslo] obsahující závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované částku 26 000 Kč v hotovosti a závazek žalované poskytnutou částku vrátit ve splátkách spolu s úrokem ve výši 2 503 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 12 740 Kč, s náklady na vyhodnocení úvěru 2 405 Kč a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve výši 4 680 Kč, RPSN je uvedena ve smlouvě ve výši 272,44 %. V případě prodlení žalovanou stíhala povinnost hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, je-li žalovaná v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, a to za každý den prodlení, dále zákonný úrok z prodlení, a paušální poplatky specifikované podrobněji ve smlouvě. K předání hotovosti došlo podpisem smlouvy. 5. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (ve znění Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]) vyplývá, že společnost [právnická osoba] uzavřela dne [datum] smlouvu se žalobkyní, jejímž předmětem byla mimo jiné pohledávka označená jako [číslo], [číslo], [celé jméno žalované], [číslo], 34 881,01 Kč. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku ze dne 8. 8. 2022 vyplývá, že žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávky. 7. Žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovanou byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované. Žalobkyně dostála svým povinnostem ohledně zjišťování příjmů žalované, protože doložila oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory z roku [rok] a výpis z účtu s měsíční příjmovou platbou ve výši 11 930 Kč. Žalobkyně však neověřovala a soudu nijak nedoložila výdaje deklarované žalovanou. Na základě výše uvedených zjištění pak nelze učinit závěr o tom, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy schopna splácet poskytnutý úvěr. Soud byl připraven vyzvat žalobkyni při jednání dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označila a předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalované s poučením o nesplnění této výzvy, pro absenci žalobkyně a jejího právního zástupce však tak učinit nemohl. 8. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne [datum] žalované částku 26 000 Kč a žalovaná právní předchůdkyni vrátila částku 13 446,99 Kč. 9. Soud posoudil věc po právní stránce následovně. Právní předchůdkyně žalobkyně, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaná, coby spotřebitel, projevily vůli uzavřít smlouvu o úvěru, a proto se jejich právní vztah řídil ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, dále jen z.s.ú. Právní předchůdkyni žalobkyně tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovanou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 odst. 1 z.s.ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně v rámci předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z.s.ú. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalované z úřední povinnosti (absolutní neplatnost u smluv uzavřených před datem 28. 5. 2022 se dovozuje například z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679-18). 10. Žalobkyně má proto ze žalovaného nároku právo na vrácení zbývající části jistiny v souladu s § 87 odst. 1, třetí věta, z.s.ú. (speciálním ustanovením k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o.z.), avšak již nikoli na zbývající částky žalovaného nároku, a to včetně zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o.z. Je tomu tak proto, že nárok na úrok z prodlení vzniká teprve v okamžiku prodlení žalované, avšak žalovaná v době rozhodování soudu není v prodlení s vrácením jistiny. Prodlení s vrácením jistiny se v tomto případě neodvíjí od výzvy věřitele, ale, jak stanovuje § 87 odst. 1 z.s.ú., od doby přiměřené možnostem spotřebitele, tedy nové doby splatnosti dohodnuté účastníky anebo určené soudem (viz obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). 11. Vzhledem k výše uvedenému byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 553,01 Kč (26 000 Kč – 13 446,99 Kč). Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1, věta za středníkem, o.s.ř. ve spojení s § 87 odst. 1 a 2 z.s.ú. v délce tří dnů, protože ze spisu žádné skutečnosti odůvodňující odchýlení od této obecné pariční lhůty nevyplývají. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Procesně úspěšná byla žalobkyně ze žalovaného nároku pouze v částce 12 553,01 Kč, převážný procesní úspěch je tak na straně žalované, které však náklady nevznikly, a proto bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.