17 C 135/2023-46 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 60 680,67 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 25 000 Kč. Žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a čerpal úvěr v celkové výši 60 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil v období ode dne [datum] do dne [datum] převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného [bankovní účet]. Platby úvěru byly identifikovány uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl původním věřitelem opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. V poslední upomínce byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni [datum]. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne [datum]. Předmětem žalobního návrhu je tak pohledávka v celkové výši 60 680,67 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 60 000 Kč a ze smluvního úroku, který v době zesplatnění činil 680,67 Kč, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru z jistiny úvěru. Žalobkyně dále v podání ze dne [datum] doplnila, že žalovaný uhradil poslední splátku dne [datum], nicméně nikoli ve výši splátky 3 380,67 Kč, ale pouze ve výši 2 700 Kč. 2. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v databázích dlužnických registrů a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaný dle obchodních podmínek prohlásil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie. Zejména pak v interní databázi věřitele, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, či v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností. 3. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání nedostavil a nepožádal ani o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., vycházeje přitom z obsahu spisu a z označených důkazů. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.) 4. Ze smlouvy ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], vyhotovila smlouvu o úvěru [číslo] obsahující závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému částku 25 000 Kč na účet č. [bankovní účet] a závazek žalovaného poskytnutou částku vrátit ve splátkách spolu s úrokem ve výši 62,14 %. 5. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] se podává, že jako majitel tohoto účtu je evidován žalovaný. V období ode dne [datum] do dne [datum] byly na účet žalovaného od společnosti [právnická osoba], č. účtu [číslo] (shodný účet s účtem uvedeným ve smlouvách ze dne [datum] a ze dne [datum]), připsány platby v celkové výši 60 000 Kč s označením čísla úvěrové smlouvy ([číslo]) a poznámkou půjčka od [webová adresa] a dodatečná půjčka od [webová adresa]. Z výpisu se dále podává, že žalovaný zaslal právnímu předchůdci žalobkyně celkem 16 629 Kč, a to dne [datum] částku 1 600 Kč, dne [datum] částku 2 894 Kč, dne [datum] částku 3 381 Kč, dne [datum] částku 2 673 Kč, dne [datum] částku 3 381 Kč a dne [datum] částku 2 700 Kč. Všechny platby byly identifikovány číslem úvěrové smlouvy. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vyplývá, že společnosti [právnická osoba] uzavřela dne [datum] smlouvu se žalobkyní, jejímž předmětem byla mimo jiné pohledávka označená jako [číslo], [celé jméno žalovaného], [číslo], 60 680,67 Kč. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný byl vyrozuměn o postoupení pohledávky. 8. Žalobkyně nedisponuje důkazy prokazující, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovaným byla posuzována úvěruschopnost žalovaného. Soud byl připraven vyzvat žalobkyni při jednání dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označila a předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalovaného s poučením o nesplnění této výzvy. 9. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla ode dne [datum] do dne [datum] na účet žalovaného celkem částku 60 000 Kč a žalovaný právní předchůdkyni vrátil částku 16 629 Kč. 10. Soud posoudil věc po právní stránce následovně. Dne [datum] a dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaný, coby spotřebitel, projevili vůli uzavřít smlouvu o úvěru, a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, dále jen z.s.ú. Právní předchůdkyni žalobkyně tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovaným povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 z.s.ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že v rámci předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z.s.ú. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti (absolutní neplatnost u smluv uzavřených před datem 28. 5. 2022 se dovozuje například z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo]). 11. Žalobkyně má proto ze žalovaného nároku právo na vrácení zbývající části jistiny v souladu s § 87 odst. 1, třetí věta, z.s.ú. (speciálním ustanovením k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o.z.), avšak již nikoli na zbývající částky žalovaného nároku, a to včetně zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o.z. Je tomu tak proto, že nárok na úrok z prodlení vzniká teprve v okamžiku prodlení žalovaného, avšak žalovaný v době rozhodování soudu není v prodlení s vrácením jistiny. Prodlení s vrácením jistiny se v tomto případě neodvíjí od výzvy věřitele, ale, jak stanovuje § 87 odst. 1 z.s.ú., od doby přiměřené možnostem spotřebitele, tedy nové doby splatnosti dohodnuté účastníky anebo určené soudem (viz obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). 12. Vzhledem k výše uvedenému byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 43 371 Kč (60 000 Kč – 16 629 Kč). Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1, věta za středníkem, o.s.ř. ve spojení s § 87 odst. 1 a 2 z.s.ú. v délce tří dnů, protože ze spisu žádné skutečnosti odůvodňující odchýlení od této obecné pariční lhůty nevyplývají. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Procesně úspěšná byla žalobkyně v částce 43 371 Kč a žalovaný v částce 23 976,95 Kč (zbývající část žalovaného nároku včetně zákonných úroků z prodlení ve výši 7 347,95 Kč, tedy z částky 60 000 Kč ode dne 18. 9. 2022 do dne vyhlášení rozsudku). Úspěch žalobkyně lze vyjádřit jako 64,4 % a úspěch žalovaného 35,6 %. Žalobkyni tak náleží náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši 28,8 % z částky 16 974,20 Kč, tedy v částce 4 888,57 Kč. Celkové náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 428 Kč a doplatku soudního poplatku ve výši 607 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 60 680,67 Kč sestávající z částky 3 540 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a DPH ve výši 2 419,20 Kč, tj. celkem částka 16 974,20 Kč.