17 C 178/2023-19 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 26 627 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč, kterou měla splácet v pravidelných splátkách. Původní věřitel úvěr žalovanému zaslal ode dne [datum] do dne [datum] částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr do 30 dnů, avšak se dostal do prodlení. Předmětem žalobního návrhu je tak pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 8 627 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč a zákonného úroku z prodlení ode dne [datum] do zaplacení. 2. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala schopnost žalovaného splácet požadovaný úvěr, a to matematickým posouzením, zdali rozdíl mezi celkovými měsíčními příjmy žalovaného a jeho měsíčními výdaji bude vyšší než předpokládaná měsíční splátka úvěru u požadovaného maximálního úvěrového rámce. Původní věřitel dále ověřil, jestli se žalovaný nenachází v Centrální evidenci exekucí, nemá aktivní záznam v Insolvenčním rejstříku či v dalších dostupných evidencích dlužníků. K důkazu navrhla listinu označenou jako„ usercard“, která obsahuje posouzení schopnosti splácet úvěr ze strany původního věřitele, a to v části„ Creditworthness“ a„ The result of credit history check“ a dále výpisy z bankovního účtu žalovaného, kde jsou zachyceny jeho měsíční výdaje a příjmy před poskytnutím úvěru. 3. Žalobkyně, právní zástupce žalobkyně a žalovaný, ač řádně předvoláni, se k jednání nedostavili a nepožádali ani o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl bez jejich přítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., vycházeje přitom z obsahu spisu a z označených důkazů. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.). 4. Ze smlouvy ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], vyhotovila smlouvu o revolvingovém úvěru obsahující závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému částku 10 000 Kč a závazek žalovaného poskytnutou částku vrátit ve splátkách spolu s úrokem ve výši 264 % ročně, RPSN je uvedena ve smlouvě ve výši 558,03 %. V případě prodlení žalovaného stíhala povinnost hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnutého spotřebitelského úvěru (tj. součtu všech čerpání úvěru), nejvýše však 200 000 Kč). 5. Z výpisu z účtu bylo prokázáno, že dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet] zaslána částka 10 000 Kč. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] bylo prokázáno, že majitelem tohoto účtu byl žalovaný. 6. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek (ve znění dílčí smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] ze dne [datum] vyplývá), že společnost [právnická osoba] uzavřela smlouvu se žalobkyní, jejímž předmětem byla mimo jiné pohledávka označená jako [celé jméno žalovaného], [číslo], jistina 10 000 Kč, kapit. úrok 8 627 Kč a smluvní pokuta 3 000 Kč. 7. Žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovaným byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, resp. předložené důkazy, profily uživatele, neprokazují příjmy a výdaje žalovaného a jsou tak pro závěr o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nedostačující. Na základě výše uvedených zjištění nelze učinit závěr o tom, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy schopen splácet poskytnutý úvěr. Soud byl připraven vyzvat žalobkyni při jednání dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označila a předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalovaného s poučením o nesplnění této výzvy, pro absenci žalobkyně a jejího právního zástupce však tak učinit nemohl. 8. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne [datum] žalovanému částku 10 000 Kč. Pohledávka za žalovaným (vyjma části smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč) byla postoupena na žalobkyni. 9. Soud posoudil věc po právní stránce následovně. Právní předchůdkyně žalobkyně, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaný, coby spotřebitel, projevily vůli uzavřít smlouvu o úvěru, a proto se jejich právní vztah řídil ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, dále jen z.s.ú. Právní předchůdkyni žalobkyně tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovaným povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 z.s.ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně v rámci předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z.s.ú. Pohledávka za žalovaným ve shora uvedeném rozsahu byla postoupena na žalobkyni dle ustanovení § 1879 a násl. o.z. 10. Žalobkyně má proto ze žalovaného nároku právo na vrácení zbývající části jistiny v souladu s § 87 odst. 1, třetí věta, z.s.ú. (speciálním ustanovením k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle § [číslo] věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o.z.), avšak již nikoli na zbývající částky žalovaného nároku, a to včetně zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o.z. Je tomu tak proto, že nárok na úrok z prodlení vzniká teprve v okamžiku prodlení žalovaného, avšak žalovaný v době rozhodování soudu není v prodlení s vrácením jistiny. Prodlení s vrácením jistiny se v tomto případě neodvíjí od výzvy věřitele, ale, jak stanovuje § 87 odst. 1 z.s.ú., od doby přiměřené možnostem spotřebitele, tedy nové doby splatnosti dohodnuté účastníky anebo určené soudem (viz obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). 11. Vzhledem k výše uvedenému byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1, věta za středníkem, o.s.ř. ve spojení s § 87 odst. 1 a 2 z.s.ú. v délce tří dnů, protože ze spisu žádné skutečnosti odůvodňující odchýlení od této obecné pariční lhůty nevyplývají. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Procesně úspěšná byla žalobkyně ze žalovaného nároku pouze v částce 10 000 Kč, převážný procesní úspěch je tak na straně žalovaného, kterému však náklady nevznikly, a proto bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.